Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Anna Kožíšková, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840–1842) a v současnosti (2021)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840–1842 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
zastavěné plochy | 0,26 | 0,60 | 0,34 |
ostatní plochy | 2,66 | 4,51 | 1,85 |
vodní plochy | 1,90 | 14,64 | 12,74 |
lesní plochy | 36,09 | 33,33 | -2,76 |
orná půda | 46,09 | 35,33 | -10,76 |
trvalé travní porosty | 12,13 | 7,34 | -4,79 |
trvalé kultury | 0,86 | 3,46 | 2,60 |
opuštěná půda | 0,00 | 0,80 | 0,80 |
Využití krajiny se mezi sledovanými obdobími výrazně změnilo, a to zejména zatopením části modelového území vodou, která tvoří část vodní nádrže Želivka (známá také pod názvem Švihov). Její hlavní funkcí je zásobování pitnou vodu (pro Prahu, Středočeský kraj a další přilehlé kraje). Nejvyšší nárůst tedy zaznamenaly vodní plochy, a to zejména na úkor lesů, a hlavně orné půdy. Nárůst zástavby sice není tak veliký, ale spolu s trvalými kulturami je rozpoznatelný i z Obrázku 1. Je třeba dodat, že v rámci modelového území nebyla při výstavbě vodního díla a následného zatopení krajiny zatopena žádná významná obec.
Vedle úbytku orné půdy byl zaznamenán i významný úbytek trvalých travnatých porostů a lesních ploch, což může mít nepříznivý vliv pro vodní režim a bilanci vody v krajině.
Jako zajímavost lze upozornit na šedivou plochu obdélníkového tvaru obklopenou vodou - severozápadně od obce Borovsko na hranici sledovaného území. Jedná se o nedokončený dálniční most protektorátní dálnice, která se nikdy nedostavěla (DMT ČR 2021).
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.