Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Tomáš Hřebec, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840) a v současnosti (2021)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
zastavěné plochy | 0,39 | 9,82 | 9,43 |
vodní plochy | 4,21 | 2,85 | -1,36 |
lesní plochy | 0,84 | 18,04 | 17,20 |
orná půda | 61,28 | 2,40 | -58,88 |
trvalé travní porosty | 25,77 | 8,02 | -17,75 |
trvalé kultury | 3,91 | 14,02 | 10,12 |
ostatní plochy | 3,61 | 36,63 | 33,03 |
sukcesní vegetace | 0,00 | 8,22 | 8,22 |
Krajina v modelovém území Hlubočepy se v období stabilního katastru vyznačovala především vysokým podílem orné půdy. Její rozloha zaujímala lehce přes 61 % rozlohy celého území katastru Hlubočep. Druhou nejrozsáhlejší kategorií byly trvalé travní porosty. Zabíraly plochu necelých 26 %. K dnešní době naopak na tehdejším území Katastru Hlubočep tyto dvě kategorie zaznamenaly největší úbytek a byly nahrazeny především ostatními plochami, které zahrnují především velké komunikace, ať se jedná o železniční tratě, či veliké křižovatky v oblasti Barrandovského mostu. Další kategorie, která zaznamenala významný nárůst o téměř 9,5 procentního bodu jsou zastavěné plochy. Jedná se především o velká sídliště.
Oproti stabilnímu katastru také narostla rozloha lesních ploch, která nahradila dřívější ornou půdu. Orná půda v současné době z oblasti skoro vymizela a zabírá jen 2,40 %. V neposlední řadě trvalé kultury, které dříve tvořily 3,91 % pokryvu v zastoupení především vinic a sadů, nyní tvoří 14,02 % v zastoupení zahrad rodinných a bytových domů. Objevila se zde také kategorie sukcesní vegetace, která se se rozprostírá na mnoha celem rozlehlých plochách, celkově už pokrývá více než 8 % území a na některých místech už přechází do stádia lesních ploch.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.