Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Klára Švejdová, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1829) a v současnosti (2021)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1829 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha [%] stabilní katastr	rozloha [%] současný katastr	změna [%]
zastavěné plochy	0,45	9,61	9,16
vodní plochy	0,93	0,42	-0,51
lesní plochy	33,07	43,83	10,76
orná půda	46,72	2,34	-44,38
trvalé travní porosty	15,38	3,95	-11,43
trvalé kultury	1,25	15,21	13,96
ostatní plochy	2,20	24,65	22,45

 

Zásadní očekávanou změnou v případě městského modelového území Zlína byl nárůst rozlohy zastavěných ploch (o více než 9 procentních bodů) a zejména pak ostatních ploch – o více než 22 procentních bodů. Zároveň se zcela proměnila struktura krajiny. Zastavěné a ostatní plochy nahradily především ornou půdu a fragmentovaly krajinu ve spojení se změnou jejího funkčního využití ze zemědělské na městskou krajinu.

Zcela nový ráz krajině dodávají také trvalé kultury (s nárůstem o téměř 14 procentních bodů) ve formě zahrad v okolí rodinných domů, jejichž čtvrti lemují centrální komerční a průmyslovou zónu města. Zbytek orné půdy se udržel pouze v západním cípu sledovaného území (na cca 2 % území) a orná půda se stala kategorií s největším úbytkem (více než 44 procentních bodů). V jižní části území se pak udržely a dokonce i rozšířily lesní plochy, které se ve větším množství objevily i v dalších částech území. Pokrývají tak celkově značnou část území a jejich nárůst (o více než 10 procentních bodů) byl ve sledovaném období významný.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.