Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Klára Švejdová, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1828) a v současnosti (2021)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha [%] stabilní katastr	rozloha [%] současný katastr	změna [%]
zastavěné plochy	0,15	0,55	0,40
vodní plochy	0,00	0,16	0,16
lesní plochy	33,84	67,18	33,34
orná půda	26,03	4,25	-21,78
trvalé travní porosty	35,98	20,83	-15,15
trvalé kultury	2,57	3,99	1,42
ostatní plochy	1,42	3,04	1,62

 

Starý Hrozenkov patří k územím, kde byla ve sledovaném období převládajícím trendem extenzifikace využití krajiny. A to velmi silná extenzifikace, kdy byla nahrazována méně intenzívními formami hospodaření nejen orná půda (její rozloha poklesla o více než 21 procentních bodů), ale dokonce i trvalé travní porosty (pokles o 15 procentních bodů). Tyto kategorie byly v centrální a severní části území nahrazovány lesními plochami. Lesní plochy se v současnosti vyskytují na extrémně velkém podílu území – pokrývají jeho 67 procent (nárůst o více než 33 procentních bodů).

V jižní části území převládala mírnější forma extenzifikace, kdy byla nahrazována orná půda do značné míry trvalými travními porosty. Přesto celková rozloha trvalých travních porostů poklesla o 15 procentních bodů. Mírný nárůst zaznamenaly vodní plochy, které též přispívají k přírodnějším rázu krajiny. Zastavěné plochy narostly pouze minimálně. Významně se nerozšířily ani trvalé kultury a ostatní plochy, i když v jinak periferním území k jistému rozvoji rezidenčních aktivit došlo a nebyl tedy zaznamenán jejich útlum.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.