Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Martínkovice |
Martinkovice jihovýchod |
1, 2 |
B/A |
farma Martínkovice |
areál bývalého státního statku |
seník a kravín |
Martínkovice |
Martínkovice západ |
3, 4 |
B/A |
farma Martínkovice |
areál bývalého státního statku |
kravín |
Martínkovice |
Martínkovice střed |
5, 6 |
B–C/A |
farma Martínkovice |
areál bývalého státního statku |
zemědělský areál, dvůr a dílny |
Otovice |
Otovice – západ |
7 |
C/B–C |
STAlternative ENERGY, solární lektrárny |
bývalý zemědělský areál |
agrobrownfield, záměr výstavby solárních elektráren |
Otovice |
Otovice-u trati |
8, 9 |
B/A |
zemědělská společnost Velká Ves |
bývalý státní statek |
sklady zrní a dílny |
Otovice |
Otovice – střed |
10, 11 |
B/A |
zemědělská společnost Velká Ves, odchovna prasat |
bývalý státní statek |
odchovna prasat |
Otovice |
po celém modelovém území |
12 |
statek broumovského typu |
většinou přeměněno na bydlení a rekreaci, případné hobby zemědělství, většinou pastvinářství |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Ve struktuře zemědělského půdního fondu dlouhodobě narůstal podíl trvalých travních porostů, v roce 1845 byl pouze mezi 9–25 %, v současnosti je to nad 35 % rozlohy obcí. Orná půda zaujímá přes 50 % ve vlastním Broumovsku, na západě za hřebenem je podíl orné půdy kolísavý od 0 do 50 %. Lesní plochy v roce 1896 dosahovaly až 45 %, na hřebeni Broumovských stěn je pak podíl nejvyšší.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Přírodní poměry této oblasti jsou rozdělené hřebenem Broumovských stěn. Severně od hřebene převažují podmínky podobné jako v sousedním polském Slezsku, v jihozápadní části oblasti jsou přírodní podmínky jako v jiných podhorských oblastech východních Čech, tedy mírně teplé klima, vyšší srážky. Vlastní Broumovsko má zajímavé přírodní atraktivity (Skalní města) lákající návštěvníky z Česka i Polska. Hodnota produkční schopnosti zemědělské půdy dosahuje až 60, v jižním cípu území se pak pohybuje jen mezi 45–57. Úřední cena zemědělské půdy je nad průměrem Česka ve vlastním Broumovsku, jinde kolísá kolem 3,50 Kč/m2.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.