Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1840 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,13	0,78	0,65
ostatní plochy	3,71	8,97	5,26
vodní plochy	6,47	23,68	17,21
lesní plochy	51,41	45,97	-5,44
orná půda	28,15	4,24	-23,91
trvalé travní porosty	9,64	14,64	5,00
trvalé kultury	0,49	1,72	1,23

 

Mapy i tabulka ukazují zásadní změnu krajiny způsobenou vzedmutím hladiny a rozšířením koryta Vltavy po vystavění vodní nádrže Slapy. Vodní plocha se tak rozšířila v tomto území o 17,2 % a krajina byla částečně zatopena, zanikla sídla a nová zástavba vznikla na jiných místech. Pod vodní hladinou zmizela zejména orná půda, jejíž podíl je v modelovém území v současnosti velmi nízký (cca 5,4 %). Je to i tím, že na mnoha místech zejména v severní části území, ale částečně i na jihu, byla orná půda nahrazena travními porosty. Voda částečně zatopila i lesy. Jejich rozloha se snížila ale i na jiných místech, kde byly lesy nahrazeny převážně trvalými travními porosty – zejména v katastru Křeničné. Zastavěné plochy celkově vzrostly, stejně tak, jako plochy ostatní.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK