Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička, Přemysl Štych
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1827 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1827 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Kategorie využití půdy | rozloha 1827 [%] | rozloha 2020 [%] | změna [%] |
zastavěné plochy | 0,33 | 1,45 | 1,12 |
ostatní plochy | 2,04 | 4,00 | 1,95 |
vodní plochy | 12,66 | 0,22 | -12,44 |
lesní plochy | 7,94 | 9,74 | 1,81 |
orná půda | 60,99 | 52,31 | -8,68 |
trvalé travní porosty | 12,14 | 4,98 | -7,16 |
trvalé kultury | 3,89 | 23,87 | 19,97 |
neudržované plochy | 0,00 | 3,44 | 3,44 |
Úrodná a klimaticky příznivá oblast jižní Moravy – modelové území katastrů Kobylí a Vrbice zaznamenalo v období mezi lety 1827 a 2020 významné změny ve využití krajiny. K očekávaným změnám patří značný nárůst rozlohy trvalých kultur (téměř o 20 procentních bodů). Je dán zásadním rozšířením ploch vinic, které tradičně k tomuto kraji patří. Trvalé kultury jsou tak jedinou kategorií, jejíž rozloha výrazně narůstala. Bylo to jednak na úkor travních porostů, které nebyly v území příliš rozšířeny ani na počátku období a v současnosti se rozkládají na méně než 5 % rozlohy. Trvalé kultury se dále rozšířily na úkor orné půdy.
Orná půda ubývala, přestože v severní části nahradila rozsáhlou vodní plochu – Kobylské jezero. Toto jezero mělo na počátku 19. století rozlohu 360 hektarů, postupně se zmenšovalo a bylo uměle vysušeno v roce 1876. V důsledku toho došlo k celkovému snížení rozlohy vodních ploch o více než 12 procentních bodů, téměř na nulu. Jako na mnoha místech v české krajině, dochází i v tomto území k tomu, že se objevují a rozšiřují neudržované, ruderalizované plochy.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.