Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zahrádky u České Lípy: zaniklá feudální krajina

Zahrádecko v severních Čechách na Českolipsku se nachází na severu České tabule, v geomorfologické oblasti VIA Severočeská tabule, geomorfologickém celku VIA-I Ralská pahorkatina, podcelku VIA-1A Dokeská pahorkatina. Samotné Zahrádky a jejich rybničnaté jižní okolí (Novozámecký rybník, Bažantnice, Holanský rybník) leží v protáhlé sníženině geomorfologického okrsku VIA-1A-3 Jestřebská kotlina v nadmořské výšce 250 – 300 m. Území severně od Zahrádek patří ke geomorfologickému okrsku VIA-1A-4 Provodínská pahorkatina, podokrsek VIa-1A-4c Zahrádecká pahorkatina. Jižní část zájmového území jižně od Jestřebské kotliny pak vyplňuje nízký severní okraj rozsáhlého geomorfologického okrsku VIA-1A-1 Polomené hory.

Geologické podloží tvoří svrchnokřídové sedimenty středního turonu, především kvádrové pískovce, místy jílovce a slínovce. Křídové sedimenty jsou ostrůvkovitě proniknuté neogenními vulkanickými tělesy, která vytvářejí nápadné terénní suky (Provodínské kameny, Lysá skála, Vlhošť). V okolí Zahrádek se však neovulkanity téměř nevyskytují, uplatňují se spíše v pohledových scenériích na horizontu. Dno Jestřebské kotliny je vyplněné širokou zrašeliněnou nivou Bobřího a Robečského potoka, jinde mají kvartérní sedimenty jen malý plošný rozsah a malou mocnost (s výjimkou spraší které pokrývají Jestřebskou kotlinu mimo zamokřené údolní nivy).

Zahrádecko leží v převládající nadmořské výšce 250 – 300 m. Přes 300 m nad mořem se zvedají jen nevysoké výběžky Polomených hor na jihu a jednotlivé neovulkanické suky (např. Lysá skála nebo vzdálenější Provodínské kameny). Povrch v jižním okolí Zahrádek v Jestřebské kotlině je rovinatý nebo jen mírně zvlněný, se širokými nivami vodních toků a výškovými rozdíly 10 – 30 m. Na okraji Polomených hor dosahují výškové rozdíly 30 – 50 m, výjimečně i více (Pruský kámen). Ne sever od Zahrádek je dominantní makroformou reliéfu kaňovité údolí Robečského potoka zvané Peklo, zaříznuté do pískovcové plošiny s převýšením 30 – 50 m. na svazích údolí vystupují typické pískovcové skalní útvary, tvořené kvádrovými pískovci. Pískovcové skály zasahují až do samotné zástavby obce Zahrádky v její spodní části u Robečského potoka. Jinde vystupují pískovce na povrch jen sporadicky.   

Území leží v klimatické oblasti původně klasifikované jako mírně teplá MT 9 (podle Quitta 1971), nově je oblast Zahrádecka a Českolipska, jmenovitě Jestřebská kotlina, vzhledem k celkovému oteplení klimatu řazena již do klimatické oblasti teplé, přiměřeně vlhké, s dlouhým létem a mírně chladnou zimou (Quitt v Atlasu krajiny ČR). Průměrná roční teplota vzduch se pohybuje mezi 8 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek mírně převyšuje 600 mm. Mohou se však vyskytnout i delší suchá období. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou a četnými inverzními situacemi.

Půdy jsou nejúrodnější v Jestřebské kotlině: hnědozemě na spraších jižně od Zahrádek, které jsou také zemědělsky využité jako pole. Na okrajích kotliny hnědozemě přecházejí do luvizemě a kambizemě arenické na zvětralinách křídových pískovců. Na samotných pískovcích se potom vytvořily málo úrodné podzoly arenické. Na trvale zamokřených dnech údolí kolem rybníků se vyskytují pseudogleje.

Zahrádecko leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okresu 53 Podještědí a podokresu 53a Českolipská kotlina (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast 18 Severočeská pískovcová plošina, lesní vegetační stupeň 2 bukodubový. Potenciální přirozenou vegetaci by podle Neuhäuslové a kol. tvořila kyselá borová doubrava, v širokých údolních nivách na dně kotliny pak střemchová jasenina a střemchová doubrava v komplexu s mokřadními olšinami.

Současné využití krajiny v rovinaté krajině jižně od Zahrádek charakterizují velké lány orné půdy. Členitý reliéf pískovcového údolí Peklo severně od Zahrádek je naopak zarostlý hustým neudržovaným lesem. Na pískovcích rostou borovice, jinak převládají listnaté lesy s převahou dubu (např. Bažantnice). Značné plochy v Jestřebské kotlině zaujímá vodní hladina několika velkých rybníků, v okolí Novozámeckého rybníka také zamokřené louky a rákosiny.

Pestré přírodní podmínky okolí Zahrádek zahrnují dva kontrastní typy prostředí a společenstev: na jedné straně členitý reliéf pískovcových skal s výskytem reliktního boru a suchomilných společenstev, na druhé straně mokřadní, vodní a litorální společenstva na velkých rybnících a v jejich okolí. Po této stránce nejcennější a současně také největší je národní přírodní rezervace Novozámecký rybník na ploše 368 ha. Vyskytuje se v ní až 220 druhů ptáků, dále vzácní obojživelníci i ohrožené druhy rostlin. Další je národní přírodní památka Peklo, která chrání kaňonovité údolí Robečského potoka severně od Zahrádek na ploše 58 ha. Údolí je proslulé masovým výskytem bledule jarní. Přírodní památka Zahrádky zahrnuje zámecký park a Valdštejnskou lipovou alej a současně je evropsky významnou lokalitou z důvodu výskytu páchníka hnědého ve starých stromech. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj nezasahuje přímo do Zahrádek, ale týká se širšího zájmového území.   

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

​

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Komponovaná krajina Zahrádky u České Lípy

Zahrádky leží asi 6 km jižně od České Lípy, na křížení dvou silnic první třídy z Prahy a Litoměřic na českou Lípu. Součástí obce s asi 700 obyvateli jsou místní části Šváby a Borek, ležící na jih odtud na severním okraji výběžků pískovcových skal CHKO Kokořínsko. Poloha obce a obou místních částí je ovlivněna velkým rybníkem (Novozámecký), vytvářeným Dolským a Robečským potokem. Rybník je národní přírodní památkou a ptačí rezervací. Kromě toho je napájení rybníka stejně jako odvádění vody řešeno uměle vytesanými skalními průrvami. Robečský potok po průtoku Zahrádkami se otáčí k severu a vytváří v pískovcových skalách zajímavou soutěsku zvanou Peklo v délce asi 4 km, která je národní přírodní památkou s výskytem chráněných druhů rostlin a je hojně navštěvovaná turisty.

Dominantou obce Zahrádky je malebný renesanční zámek z poloviny 16. století, který byl upraven na přelomu 19. a 20. století. V současné době je zámek po požáru v havarijním stavu. Je obklopený rozsáhlým parkem. Jeho součástí se stal v 19. století i skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo, dnes národní přírodní památka s bohatým výskytem bledule jarní a Valdštejnská lipová alej (stáří 300 let) vedoucí do jedné z nejstarších bažantnic v Čechách, v níž je dnes umístěn chov kozy bezoárové a muflonů.

V osadě Karba překračuje údolí Robečského potoka železniční viadukt dlouhý 209 m postavený v konci 19. století (1898). Park obepíná kamenná hradba. Vzhledem k tomu že se v obci zachovaly svérázné roubené lidové stavby a v místní části Karba i zajímavý železniční viadukt, bylo celé území vyhlášeno vesnickou památkovou zónou.

Modelové území Zahrádecka tvoří vedle vlastní obce také zázemí, které je především z přírodního hlediska silně diverzifikované. Z jihu vytváří širší zázemí modelového území výškově členitá krajina, která přechází do širšího údolí Ploučnice a Robečského potoka. Ze severu zasahují do modelového území jednak zbytky pískovcových skal a také východní okraj Českého středohoří s řadou vrcholů někdejší sopečné aktivity. Celé území má tak uprostřed od východu k západu sníženinu, která vytváří přirozenou spojnici mezi Děčínem přes Českou Lípu s Libercem a na jih se členitým terénem CHKO Kokořínsko směrem k Mělníku „prodírá“ silniční napojení na Mělník a Prahu. Toto území vykazuje o něco vyšší hustotu zalidnění, neboť zde bylo možné úspěšně rozvíjet zemědělství. Ve středověku, zde byla vybudována síť rybníků a speciálních zařízení zajišťujících jejich vodní hospodářství a chov ryb. V ostatních oblastech tohoto modelového území šlo převážně o tradiční, spíše samozásobitelské, zemědělství. Tomu odpovídalo v minulosti poměrně hluboko zasahující osídlení převážně obyvatelstva německé národnosti, zasahující i do modelového území Zahrádky u České Lípy. Vzhledem k poloze území mimo velká rozvojová centra ani v minulosti ani dnes není možné hodnotit modelové území jinak než jako pomezí semiperiferie a periferie. Z hospodářského hlediska lze proti tomu namítat, že na okraji modelového území (Hamr na jezeře) se v poválečném období rozvinula těžba uranové rudy, kvůli níž do České Lípy směřovalo v 70. a 80. letech 20. století silné přistěhovalectví pracovních sil. Těžba a základní úprava koncentrátu vytěžené rudy přitom krajinu silně poškozovala, ale socialistický stát musel těžbu realizovat, vše se exportovalo do SSSR. Existují dokumenty, že hluboké puklinové znečištění vzniklé těžbou tenkých slojí uranu hluboko pod povrchem, se dostalo podzemím až do Polabí. Postupné uzavírání těžby uranu bylo z pohledu ochrany přírodního prostředí žádoucí, vedlo zároveň k nutnému zajištění a likvidaci pozůstatku těžby na nejméně dalších dvacet let (podnik DIAMO) a také k výstavbě dalších objektů průmyslové výroby (především v České Lípě a Novém Boru).

Zájmové území komponované krajiny Zahrádky leží jižně od České Lípy severovýchodně od Máchova jezera. Dlouhodobá péče o krajinu se projevila také velkou koncentrací hospodářských objektů určený k zemědělství, k lesnictví, chovu zvěře a rybníkářství, řadou technických památek (umělé průkopy vodních toků) a dalších staveb, které oživovaly krajinu a zároveň podporovaly její využití již od 17. století. Dnes tvoří krajinnou památkovou zónu Zahrádecko. V obci jsou především drobné ekonomické subjekty ze sektoru služeb, především stravovací služby a maloobchod. V minulosti byl zdejší Nový zámek využíván jako školící středisko Univerzity Karlovy a poskytoval práci i řadě místních obyvatel, ale v roce 2003 vyhořel a rekonstrukce probíhá velmi pozvolna. Do analýzy byly řazeny pouze 2 subjekty, 1 zemědělský a 1 ze stavebnictví. Většina ekonomicky aktivních vyjíždí za prací buď do České Lípy nebo do poněkud vzdálenější, ale atraktivnější Mladé Boleslavi.

Zahrádky u České Lípy představují obec se silným rekreačním potenciálem daným jednak specifickými přírodními hodnotami a jednak staletí trvající kulturní krajinou se specifickými hodnotami (rybníky, vodní díla, zámek, krajinné úpravy atd.). Vzhledem k nárůstu volného času a celkovému rozvoji životní úrovně obyvatelstva lze konstatovat, že modelové území již v minulosti využívalo část rekreačního potenciálu. Lze předpokládat, že do budoucna bude cestovní ruch specifických forem (turistika pěší, cykloturistika, autoturistika, koupání a horolezení) se budou v širším zájmovém území nadále rozvíjet. Tento proces bude nutné analyzovat a nepřipustit v nejatraktivnějších lokalitách ztrátu jejich hodnot příliš vysokou návštěvností. Blízkost téměř 40tisícového města (Česká Lípa) a dalších v okolí, lze očekávat nejen lokální a mikroregionální zdroje takového cestovního ruchu, ale i zdroje ze vzdálenějších oblastí Česka a Střední Evropy. Vzhledem k nejasnému vývoji cen bytů a kvalitního bydlení je pravděpodobné i zvýšení zájmu o nákup domů k rekreaci movitými zájemci schopných penězi a kontakty ovlivnit kvalitu ochrany přírodního prostředí a chráněných lokalit. Navíc v blízkém okolí Zahrádek je celá řada dalších atraktivit, které by společně s Českou Lípou a Mimoní měly zajistit propojený systém nabídek celé oblasti připravený pro vzdálenější zájemce o cestování (jak v Česku, tak v zahraničí).

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.