Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Alex Šrollerů

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1838 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1838 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1838 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,17	0,04	-0,14
vodní plochy	0,06	0,12	0,06
lesní plochy	68,44	78,27	9,83
orná půda	13,10	0	-13,10
trvalé kultury	0,04	0,20	0,16
trvalé travní porosty	16,68	19,19	2,50
sukcesní vegetace	0	0,80	0,80
ostatní plochy	1,49	1,38	-0,11

 

Území Českého lesa, konkrétně katastry Jedlina a Stará Knížecí Huť na Tachovsku, reprezentují zaniklé kulturní krajiny v českém pohraničí, v Sudetech. Na vývoji využití tohoto území se i zde podílel poválečný odsun německého obyvatelstva, nedostatečné dosídlení, útlum aktivit spojený se vztyčením železné opony vedoucí až k zániku sídel, i znovuotevření území po pádu železné opony umožňující rozvoj turistiky i ekonomických aktivit. Vzhledem k tomu, že území bylo už v roce 1838 pokryto lesy z téměř 70 %, i k tomu, že podíl lesů se do současnosti ještě zvýšil (na více než 78 %), lze říci, že tato kategorie dává jednoznačný ráz a funkci zdejší krajině. Přesto zde v době stabilního katastru měla krajina na nemalém podílu území (jihozápadní část) i funkci zemědělskou, kdy trvalé travní porosty převládaly nad ornou půdou.

Trvalými travními porosty byla v této části území do současnosti orná půda zcela nahrazena, což vedlo k další extenzifikaci využití krajiny. Zastavěné plochy zde vždy byly zcela marginální a zmíněné hybné síly způsobily v průběhu sledovaného období téměř jejich vymizení. Extenzifikaci a opouštění půdy podtrhuje rozvoj ploch sukcesní vegetace evidovaný v současnosti na některých místech.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.