Český kras

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

TPK 2020

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Český kras

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Český kras

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Český kras

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.

Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Kapitolu o historii travinných porostů v Českém Krase je potřeba začít informací o podobě zdejších lesů. V teplé, relativně srážkově chudé oblasti na propustném vápencovém substrátu nemají stromy příliš příznivé podmínky pro růst. Proto mají lesy na jižních svazích a v místech s mělkou půdou často podobu rozvolněných porostů s malou pokryvností stromového patra. Lesostepní charakter takových porostů není zpravidla jen důsledkem působení klimatu a substrátu, ale synergicky s těmito faktory rozvolňovala zdejší lesy v minulosti i pastva hospodářských zvířat. A tak není těžké pochopit, proč nezvykle vysoký podíl cenných společenstev teplomilných trávníků a skalních stepí (T3.1, T3.2, T3.3, T3.4) najdeme na parcelách, které byly ve stabilním katastru vyznačeny jako lesy. I dnes se tyto trávníky pochopitelně vyskytují v mozaice s dřevinami (zejména duby, včetně šípáku) jejichž relativní podíl s časem jistě roste v důsledku absence pastvy. Některé plochy svůj lesní charakter naopak ztratily, ale to jsou (plošně významné) případy úplného odlesnění a přemodelování terénu ve vápencových lomech (zejména Paraple a lom Na Chlumu). V době vzniku stabilního katastru zřejmě měla většina ploch mimo ornou půdu charakter přechodu mezi lesem a bezlesím. Tak i většina pastvin byla mapována jako pastviny s dřevinami a měla tedy polotevřený charakter. Dobrým příkladem je jižní svah kóty 417 nad Hostimí. O zařazení do kategorie „les“ nebo kategorie „pastvina“ tak při mapování katastru nerozhodovala podoba porostu jako spíše jeho aktuální hospodářské využití.

Již zmíněné cenné porosty teplomilných trávníků a skalních společenstev v areálech opuštěných lomů ilustrují vysoký potenciál pro obnovu těchto společenstev na antropogenních stanovištích. Velké plochy současných trávníků mají historii orné půdy, jsou to sice zejména mezofilnější společenstva ovsíkových luk (T1.1), ale i zde najdeme 60% všech širokolistých teplomilných trávníků (T3.4) a 31% úzkolistých teplomilných trávníků (T3.3). V minulosti byly opouštěny zejména méně produktivní půdy na suchých a mělkých půdách, kde sukcese probíhá poměrně pomalu a tak si některé porosty udržují bezlesý charakter, na kterém se samozřejmě v některých případech podílí i pastevní management v rámci ochranářské péče o biotopy.

Za zmínku stojí ještě plochy označené v grafu 1 a tabulce 1 jako „ostatní“, jsou to v naprosté většině případů skalní biotopy, kde bylo bezlesí jistě trvalé po celý Holocén.

Český kras

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Český kras

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

ostatní

vodní plochy

zahrady

Celková rozloha [m2]

T1.1

4.2%

18.1%

72.3%

2.5%

1.1%

1.7%

314053

T1.3

100.0%

          

13706

T1.4

5.4%

55.4%

4.7%

0.0%

14.2%

20.3%

15567

T1.5

7.2%

6.0%

78.3%

4.9%

  

3.7%

17033

T3.1

39.6%

41.7%

4.5%

13.3%

0.3%

0.6%

66137

T3.2

33.5%

25.4%

1.0%

40.0%

0.1%

0.0%

118236

T3.3

33.8%

32.0%

30.9%

2.8%

0.2%

0.3%

418848

T3.4

22.7%

14.9%

60.2%

1.9%

0.0%

0.2%

393152

T4.1

82.7%

  

4.1%

13.2%

    

16412

T4.2

25.1%

2.7%

71.9%

0.3%

    

27129

T6.1

44.6%

  

55.4%

      

296

T6.2

98.3%

0.4%

0.4%

0.9%

    

52634

podíl na celkové rozloze

27.4%

21.8%

43.5%

6.0%

0.5%

0.8%

1453201

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Obr1 zm Obr2 zm

Obr. 1: Lom Na Chlumu, fragmenty přirozených trávníků a lesostepí v kombinaci s antropogenními stanovišti.

Obr. 2: Devaterník šedý (Helianthemum canum), silně ohrožený druh skalních stanovišť, zde na okraji lomu
Na Chlumu.

Obr3 zm

Obr. 3: Skalnaté stráně bývaly využívány jako pastviny

Výsledky: Lesy

Lesní biotopy jsou v oblasti vázány dominantně na kontinuální lesní porosty. Vezmeme-li v úvahu výše popsanou drobnozrnnou mozaiku s nelesními biotopy, vysvětlíme i většinu výskytů na bývalých loukách a pastvinách jako kontinuální lesostepní lokality (mapa 2, graf 2 a tab. 2). V porovnání s ostatními zaniklými krajinami vzniknul jen zanedbatelný podíl lesů na bývalé orné půdě a změny jsou patrné spíše v bližším pohledu, než je nám schopna poskytnout analýza změn krajinného pokryvu. Zejména se jedná o omezení a zánik pastvy a ostatních způsobů historického hospodaření v lesích, které jsou však dodnes na struktuře lesů stále patrné (obr. 4). Tyto pestré lidské vlivy v minulosti lesy výrazně diverzifikovaly a prosvětlovaly, dnes můžeme pozorovat houstnutí lesních porostů a s tím spojený úbytek diverzity heliofilních druhů. 

Český kras

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2)  na podkladě historického land use

 

Český kras

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

ostatní

vodní plochy

zahrady

zástavba

Celková rozloha [m2]

L3.1

83.5%

6.8%

8.0%

1.3%

0.1%

0.2%

0.0%

3207951

L4

75.9%

9.6%

6.5%

6.1%

1.4%

0.4%

0.0%

490833

L5.1

97.4%

    

2.6%

      

42319

L5.3

97.7%

0.4%

1.2%

0.8%

  

0.0%

  

1065535

L6.1

84.6%

11.3%

3.2%

0.8%

  

0.1%

  

1143362

L6.4

97.2%

0.2%

2.5%

0.1%

      

151933

L6.5

91.6%

5.5%

2.6%

0.3%

      

5868

podíl na celkové rozloze

86.05%

6.56%

5.60%

1.48%

0.15%

0.16%

0.00%

6107801

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

Obr3 zm

Obr. 4: Dubohabřina se známkami historického pařezení

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Český kras

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

Český kras

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
  • LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Český kras

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá pastevní krajina v Českém krasu

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Krasový reliéf Českého krasu typu členité pahorkatiny až vrchoviny

zásadní, určující

Zaříznutá kaňonovitá údolí Berounky a Loděnice se skalními výchozy bílých vápenců na údolních svazích

zásadní, určující

Vápencové hřbety – kuesty s výchozy vápenců nad Svatým Janem a Hostimí

významná

Venkovská převážně zalesněná krajina s listnatými lesy s výraznou podzimní barevností

zásadní, určující

Výsadby nepůvodní borovice černé na suchých vápencových stanovištích

významná

Skalní stepi a lesostepi s borovicí černou, borovicí lesní a křovinatými porosty na jižních svazích nad Berounkou

významná

Zemědělská polní krajina západně od Hostimi a kolem Bubovic

významná

Zachovaná tradiční vesnická zástavba Hostimi

významná

Zástavba s významnými rysy rekreačního využití (penziony, restaurace) v Srbsku

významná

Antropogenní těžební tvary reliéfu – vápencové lomové stěny i menší jámové lomy a stěnové lomy

zásadní, určující

Znaky intenzivního rekreačního využití krajiny – značené turistické cesty, naučné stezky, cyklotrasy a cyklostezky, lezecké stěny

významná

Hlavní elektrifikovaná železniční trať v dopravním koridoru údolí Berounky

doplňující

Vodopády na travertinových kaskádách Bubovického potoka 

doplňující
  1. Český kras: Krajinný ráz
  2. Český kras: Krajinný ráz
  3. Český kras: Krajinný ráz
  4. Český kras: Krajinný ráz