Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Z travinných biotopů se v oblasti zachovaly pouze nepatrné fragmenty. Nejvýznamnější z nich v reservaci Jabloňka. Není překvapivé, že se jedná o reliktní biotopy na skalách (skalní vegetace s kostřavou sivou – T3.1).
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T3.1 a T3.5) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
biotop |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
96.19% |
3.81% |
5447.0 |
|
T3.1 |
95.35% |
4.60% |
0.05% |
3473.3 |
T3.5 |
100.00% |
25.0 |
||
celkem |
37.30% |
60.36% |
2.34% |
8945.3 |
Tabulka1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesní vegetace je v území pouze sekundární, tzn. vzniklá na místě bezlesí, zejména polí. Zajímavé je, že zhruba polovina dnešních acidofilních doubrav je na místě dřívějších travních porostů, zatímco 90% dubohabřin na místě bývalých polí. To odpovídá obdělávatelnosti ekotopu (skalnaté biotopy ve vltavském údolí vs. rovinatějěí a hlubší půdy na Proseku).
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L6.5 a L7.1) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
biotop |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
L3.1 |
8.11 % |
90.37 % |
0.98 % |
0.34 % |
0.21 % |
100331.7 |
L6.5 |
19.34 % |
80.66 % |
10915.0 |
|||
L7.1 |
51.76 % |
42.24 % |
0.24 % |
5.76 % |
32391.6 |
|
celkem |
18.81 % |
78.78 % |
0.74 % |
1.54 % |
0.14 % |
143638.3 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Cíle
Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.
Data a metody
Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
- LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu - UPRAVIT!
Charakteristika krajinného rázu | Krajina Karlína a Libně
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu
Zdeněk Lipský
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
Horský reliéf Šumavy (Želnavská hornatina) zalesněné horské hřbety a dlouhé táhlé svahy |
zásadní, určující |
Široká a mělká údolí |
zásadní, určující |
Četné skalní tvary – skalní hradby, izolované skály, pseudokary na zalesněných horských hřbetech |
doplňující |
Rozsáhlé smrkové lesy |
zásadní, určující |
Travnaté plochy sekundárního bezlesí v rovinatém terénu |
zásadní, určující |
Sukcesní stádia vegetace se skupinami keřů a množstvím náletových solitérních dřevin |
významná, určující |
Plochy rozježděné vojenskou technikou s narušeným vegetačním krytem a obnaženým povrchem půdy, často v pásech a liniových strukturách |
významná, určující |
Vojenské stavební a technické objekty |
významná |
Síť dopravních komunikací (silnice, cesty) spojujících jednotlivé vojenské objekty |
významná, doplňující |
Velký rybník Olšina |
doplňující |
Další menší vodní plochy určené k výcviku vojsk v brodění |
doplňující |
Menší rašeliniště a zamokřená údolí podél potoků |
významná, doplňující |