Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Otomar Gottstein, Jan Hořínek
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1845 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1845 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Kategorie využití půdy |
rozloha 1845 (%) |
rozloha 2019 (%) |
změna (%) |
zastavěné plochy | 0,36 | 1,31 | 0,95 |
ostatní plochy | 4,53 | 5,41 | 0,88 |
vodní plochy | 3,60 | 3,74 | 0,14 |
lesní plochy | 17,59 | 42,55 | 24,96 |
orná půda | 42,57 | 24,40 | -18,17 |
trvalé travní porosty | 14,07 | 12,57 | -1,50 |
trvalé kultury | 17,28 | 10,02 | -7,26 |
V době stabilního katastru bylo území velice intenzívně zemědělsky využíváno – orná půda spolu s trvalými kulturami pokrývala 60% území! V západní části převládala orná půda, ve východní trvalé kultury. Orná půda se sice v západní části (katastr Dubice nad Labem) udržela, ale byla zcelena do velkých bloků. Na severu území (katastr Moravany u Dubic) došlo k přeměně orné půdy na trvalé travní porosty a lesy. Lesní plochy dnes zabírají velmi vysoký podíl – více než 40% území, což převyšuje průměr republiky. Tvoří souvislý pás zejména v centrální a západní části území. Na jihovýchodě se na značné části území katastru Dolní Zálezly podél řeky Labe vyskytují trvalé kultury ve formě zahrad v okolí domů a rekreačních objektů. Krajina získala novou – rekreační funkci - zejména díky své rozmanitosti – voda, lesy, skály, malebné srázy nad řekou.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.