Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jan Papoušek, Denis Dvořák

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1842 [%]	rozloha 2019 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,43	1,36	0,93
ostatní plochy	3,23	6,02	2,79
vodní plochy	1,30	2,38	1,08
lesní plochy	57,71	64,33	6,63
orná půda	16,38	4,96	-11,41
trvalé travní porosty	20,31	7,51	-12,80
trvalé kultury	0,66	13,59	12,93

 

Z porovnání obou map je zřejmé, že ve sledovaném období došlo ke značnému rozšíření lesních ploch v okolí zámku Červený Hrádek - v prostoru zámeckého parku. Lesy nahradily bývalé trvalé travní porosty a trvalé kultury (zejména jihozápadní část parku). Lesní plochy vzrostly o téměř 7 procentních bodů. A bylo to především na úkor trvalých travních porostů (snížení rozlohy trvalých travních porostů bylo druhou nejvýznamnější změnou ve využití krajiny). Trvalé kultury reprezentované v době stabilního katastru prakticky pouze plochami v nejbližším okolí zámku zaznamenaly ve sledovaném období velmi významný nárůst. Není to ovšem dáno úpravami okolí zámku. V katastru Drmaly došlo totiž k rozvoji sadů a lesních školek (závody Sady a školky Jirkov a Lesní školka Drmaly). Zejména v důsledku rozvoje sadů a lesních školek došlo také k velmi významnému úbytku orné půdy – dnes se zde rozkládá pouze na 7,5% území. Zastavěné a ostatní plochy nevzrostly významně. V krajině je nyní více vodních ploch a toků, než tomu bylo v době stabilního katastru.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.