Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička, Přemysl Štych
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Kategorie využití půdy | rozloha 1828 (%) | rozloha 2019 (%) | změna (%) |
zastavěné plochy | 0,42 | 0,00 | -0,42 |
ostatní plochy | 2,23 | 1,65 | -0,58 |
vodní plochy | 5,77 | 4,99 | -0,78 |
lesní plochy | 12,30 | 61,64 | 49,34 |
orná půda | 53,18 | 11,24 | -41,94 |
trvalé travní porosty | 25,83 | 15,44 | -10,40 |
trvalé kultury | 0,26 | 0,00 | -0,26 |
neudržované plochy | 0,00 | 5,04 | 5,04 |
V modelovém území Starého Města pod Landštejnem, konkrétně v katastrech Rajchéřov a Košťálkov lze skutečně mluvit o zaniklé krajině horského zemědělství. V roce 1828 zaujímala zemědělská půda v území téměř 80 % rozlohy (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury). Zcela dominovala orná půda, která pokrývala více než polovinu jeho rozlohy (dnes pouze 11 %). Vedle orné půdy došlo k významnému úbytku další kategorie zemědělské půdy – trvalých travních porostů (o více než 10 procentních bodů). Z původních 80 % se rozloha zemědělské půdy do roku 2019 zmenšila na 27 %.
Veškeré plochy zemědělské půdy se do současnosti přeměnily pouze na dvě kategorie. První z nich je les, jehož rozloha se zvětšila o téměř 50 procentních bodů. Druhou jsou neudržované plochy, které se v území objevily nově a zaujímají celých 5 % jeho rozlohy. Zcela zanikla sídelní funkce území a s ní veškeré zastavěné plochy. Ubyly i ostatní plochy, což je v rámci Česka jev zcela výjimečný. Zajímavý je vysoký podíl vodních ploch v roce 1828, ty se však z velké části zachovaly až do současnosti. Ze zemědělské krajiny se v tomto území v průběhu uplynulých 191 let stala krajina lesní s nezanedbatelným podílem vodních ploch. Stále jsou zastoupeny i plochy zatravněné a ve východní části se zachovala částečně i orná půda. Je ale zřejmé, že došlo k významnému útlumu zemědělských aktivit a původní zemědělská krajina zanikla.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.