Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Ve sledovaném území bylo vymapováno téměř 100 ha travinných biotopů. Většinou jsou to ovsíkové louky, aluviální psárkové louky a poháňkové pastviny. Většina těchto porostů se nachází v oboře Žehušice (mapa 1). Vzhledem ke kontinuitě většiny travních porostů je překvapivé, že jejich stav je většinou hodnocený jako špatný (graf 1). To je nespíše zapříčiněno intenzivním spásáním porostů zvěří v oboře. Překvapivě vzácně jsou zaznamenány trávníky na písčinách, které podle mapování Natura 2000 zaujímají plochu pouze cca 0.5 ha, je však zřejmé, že tento typ biotopů byl mapovateli přehlížen, zejména kostřavové trávníky písčin se vyskytují poměrně hojně zejména v intravilánech sídel, kde se zachovaly v podobě návesních, často rozlehlých trávníků nebo v lemech lesních porostů. Typickými druhy těchto biotopů jsou například Rumex thyrsiflorus, Dianthus deltoides, Berteroa incana, Chondrilla juncea. Zajímavým druhem, který najdeme většinou na vlhčích písčitých půdách je divizna švábovitá (Verbascum blattaria). Tento typ vegetace byl v minulosti pravděpodobně dominantním na písčitých pastvinách, v intravilánech vsí (viz obr. 1) a na úhorech. Historický stav vegetace však nelze, vzhledem k absenci údajů lépe specifikovat.
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T1.3, T1.4, T1.5, T4.2, T5.2 a T5.3) podle NATURA 2000
na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodnáí plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
10.32% |
84.38% |
0.41% |
1.23% |
1.10% |
2.54% |
0.02% |
847366.0 |
|
T1.3 |
100.00% |
22975.1 |
||||||
|
T1.4 |
13.11% |
82.98% |
0.35% |
0.05% |
3.51% |
108213.3 |
||
|
T1.5 |
59.14% |
40.86% |
11299.0 |
|||||
|
T4.2 |
4.12% |
4.79% |
24.04% |
56.46% |
10.59% |
1573.9 |
||
|
T5.2 |
11.21% |
11.34% |
62.41% |
9.10% |
5.94% |
4850.2 |
||
|
T5.3 |
100.00% |
337.6 |
||||||
|
celkem |
10.96% |
83.58% |
0.73% |
1.19% |
1.37% |
2.16% |
0.01% |
996615.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Obr. 1: Kostřavové trávníky písčin v intravilánu Sulovic.
Výsledky: Lesy
Relativně zachovalé lesy mimo aluviální polohy jsou v oblasti extrémně vzácné. Nacházejí se pouze v SV části na svazích Železných hor (cca 15ha), jedná se o dubohabřiny (L3.1) a acidofilní doubravy (L7.1 a L7.2). Současné lesní porosty jsou většinou sekundární povahy, tvořené náletovými dřevinami nebo kulturami (smrk, borovice, včetně borovice černé, akát). Lužní lesy (zejména tvrdé luhy nížinných řek) se zachovaly především v oblasti obory (nejsou zobrazeny v mapě).
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L7.1 a L7.2) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
L3.1 |
25.44% |
19.14% |
53.32% |
0.85% |
0.97% |
0.28% |
57793.3 |
|
L7.1 |
22.08% |
20.98% |
54.71% |
2.23% |
88085.5 |
||
|
L7.2 |
85.37% |
9.40% |
5.23% |
4065.7 |
|||
|
celkem |
22.78% |
22.02% |
52.95% |
1.78% |
0.37% |
0.11% |
149944.5 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Obr. 2: Druhově bohatý nálet dřevin v oblasti starých lůmků PP Skalka u Žehušic
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Cíle
Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.
Data a metody
Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
- LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá rybniční krajina v dolním Podoubraví
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Nížinatý reliéf Čáslavské kotliny a široká niva Doubravy |
zásadní, určující |
|
Intenzivní zemědělské využívání, krajinná matrice tvořená ornou půdou uspořádanou do velkých půdních bloků |
zásadní, určující |
|
Lesní celky mozaikovitě uspořádaných převážně borových lesů na písčitých půdách |
zásadní, určující |
|
Morfologický výrazný zlomový svah Železných hor, omezující Čáslavskou kotlinu na východě a pohledově uzavírající východní horizont |
zásadní, určující |
|
Řeka Doubrava, která tvoří osu sledovaného území |
významná |
|
Tvrdá technická úprava řeky Doubravy od Habrkovic po ústí do Labe s vysokým habrkovickým a lanžovským jezem |
významná |
|
Tvrdě technicky upravené a napřímené malé vodní toky a odvodňovací kanály s lichoběžníkovým profilem |
významná |
|
Břehové porosty podél vodních toků |
významná |
|
Žehušická obora bílých jelenů jako rozsáhlá zelená struktura v intenzivně využívané krajině |
významná |
|
Koniferové školky u Žehušic |
doplňující |
|
Aktivní i zatopená pískovna u Žehušic |
doplňující |
|
Technická závlahová zařízení v nivě Doubravy |
doplňující |
|
Řeka Labe a labská niva s aluviálními loukami a lužními lesy jako výrazná zelená struktura, která ohraničuje území na severu |
významná |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Proměny krajiny a její ochrana
-
Modelová území
-
Čáslavsko
- Proměny krajiny a její ochrana