Jádrové území |
Širší území |
|
Částečně zaniklá a přeměněná hornická (montánní, těžební) krajina Kutnohorska
Krajina po staletí dominantně ovlivňovaná intenzivní těžbou stříbrných rud. Montánní krajina se od svého vzniku ve druhé polovině 13. století kontinuálně vyvíjela. Těžba trvale poznamenala především reliéf jádrového území, který je detailně rozčleněný těžebními tvary, jako jsou mohutné pásy hald vytěžené hlušiny a strusky, těžební jámy, pinky, propadliny a opuštěné kamenolomy. Nejintenzivnější těžba skončila již před staletími, v menší míře pokračovala hlubinná těžba polymetalických rud soustředěná v Rudných dolech na Kaňku do 80. let 20. století. Ještě za socialismu ve druhé polovině 20. století vzniklo pod Kaňkem rozsáhlé odkaliště, jehož těleso bylo později opakovaně rekultivované a zalesňované.
Hornická těžební krajina Kutné Hory byla od středověku až do 19. století zcela odlesněná. Na těžebních tvarech včetně hald vyrostla spontánně sídelní zástavba Kutné Hory a Kaňku. Mnohé těžební tvary tím byly setřeny, překryty nebo zanikly zejména v samotném městě Kutná Hora. V podstatně řidší a prostorově mnohem menší zástavbě Kaňku se velmi dobře zachoval 1,5 km dlouhý pás mohutných hald na nejbohatším stříbronosném Staročeském pásmu.
Odlesněná a zčásti zastavěná těžební krajina byla v minulých staletích využívána především zemědělsky. Až do 19. století převládala ve využití ploch orná půda (pole). Jenom na haldách nebo v detailně rozčleněném, těžební činností zprohýbaném reliéfu, byly chudé obecní pastviny nebo neplodná půda.
Hlavní změny ve využívání krajiny nastaly od poloviny 19. století a pokračovaly po celé 20. století dodnes. Spočívaly v postupném zalesňování nejprve neplodných ploch na Kaňkovských vrších, v místech nejvíce poznamenaných těžbou. Postupně se lesní plochy rozšiřovaly i na méně úrodnou zemědělskou půdu. Kolem města tak vznikl nesouvislý prstenec zelených lesních ploch, které jsou zařazeny v kategorii lesů zvláštního určení a slouží především rekreačním a sportovním účelům. Ve 20. století dále ubývalo orné půdy, která se dnes již v jádrovém území prakticky nevyskytuje. Místo polí zaujaly ve 20. století postupně ovocné sady a také rozšiřující se městská zástavba. Rozsáhlé třešňové sady obsadily celý jižní svah Kaňkovských vrchů.
Ve 2. polovině 20. století vzniklo v Kutné Hoře ovocnářské středisko státního statku Čáslav a celé město obklopily stovky hektarů dalších ovocných stromů – jabloní, broskvoní i rybízových plantáží. Po roce 1990 byla většina těchto sadů opuštěna a zanikla. Část jejich plochy se vrátila orné půdě, asi na 50 hektarech byly založeny nové vinice, část leží ladem a zarůstá novou divočinou, některé části se postupně zastavují novou zástavbou rodinných a řadových domů.
Srovnávací foto
Kutná Hora I. | Kutná Hora II. | Sedlec
Pohled na centrum Kutné Hory od Chrámu sv. Barbory v roce 1908 a 2018
Foto z roku 1908 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4244
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na chrám sv. Barbory od železničního mostu v údolí Vrchlice v Kutné Hoře v roce 1909 a 2018
Foto z roku 1909 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4248
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na Kutnou Horu v roce 1909 a 2018
Foto z roku 1909 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4238
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře v roce 1914 a 2018
Foto z roku 1914 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=8204
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Srovnávací foto
Kutná Hora I. | Kutná Hora II. | Sedlec
Továrna na tabák v Sedlci v roce 1910 a 2018
Foto z roku 1910 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=12563
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci v roce 1888 a 2018
Foto z roku 1888 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=50037
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Srovnávací foto
Kutná Hora I. | Kutná Hora II. | Sedlec
Kamenný dům v Kutné Hoře v roce 1926 a 2018
Foto z roku 1926 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=8206
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na chrám sv. Barbory a Jezuitskou kolej v Kutné Hoře v roce 1940 a 2018
Foto z roku 1940 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4253
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře v roce 1944 a 2018
FFoto z roku 1944 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4242
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na centrum Kutné Hory v roce 1950 a 2018
Foto z roku 1950 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=39927
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Pohled na chrám sv. Barbory a Jezuitskou kolej v Kutné Hoře v roce 1953 a 2018
Foto z roku 1953 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=4254
Foto z roku 2018: Zdeněk Kučera
Částečně zaniklá a přeměněná hornická krajina Kutnohorska
Video vzniklo v roce 2018 jako výstup projektu
Ministerstva kultury ČR NAKI II: Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce, zpřístupnění.
kamera a střih: Miroslav Čábelka, Lucie Kupková
text: Zdeněk Lipský