Starý Hrozenkov: Dynamika krajinné struktury

Starý Hrozenkov

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Na území v okolí Starého Hrozenkova se využití krajiny proměnilo na 57 % území. Došlo především k zalesnění území, a to na úkor trvalých travních porostů a orné půdy. Rozšířily se tak stávající lesní komplexy. Dále se krajina extenzifikovala a z původně orné půdy se stal trvalý travní porost. V menší míře docházelo k rozvoji antropogenních ostatních ploch, zemědělských ploch orné půdy a trvalých kultur z trvalých travních porostů. Ze zachycených změn je patrná odlišná velikost plošek v severní části v okolí Starého Hrozenkova, kde se proměny udály ve větších blocích, a jihu území okolo Vyškovce, kde je struktura změn více mozaikovitá.
Starý Hrozenkov

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 trvalý travní porost -> lesní plochy

5,48

44,78

25,54

 orná půda -> trvalý travní porost

2,86

23,35

13,32

 orná půda -> lesní plochy

1,64

13,41

7,65

 orná půda -> trvalé kultury

0,34

2,76

1,57

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,31

2,53

1,44

 trvalý travní porost -> orná půda

0,28

2,31

1,32

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,26

2,15

1,22

 

Literatura