Zaniklá a přeměněná krajina tradičního horského zemědělství

Charakteristika krajinného rázu | Bílé Karpaty – Starý Hrozenkov

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Bílé Karpaty – Starý Hrozenkov (Moravské Kopanice: Starý Hrozenkov, Vyškovec, Žitková, Vápenice)

Řešené území leží v marginální a periferní pohraniční poloze v nejvýchodnější části České republiky na hranici se Slovenskem. Jeho relativní izolovanost, daná specifickými přírodními podmínkami, se stala příčinou mnoha etnografických zvláštností, které se spolu s jedinečným typem kulturní krajiny zachovaly do dnešní doby. Starý Hrozenkov je přirozeným centrem svérázného regionu Moravské Kopanice. První řídké a rozptýlené osídlení vzniklo při historické hranici mezi Českým a Uherským královstvím v oblasti Hrozenkovského průsmyku již v 11. století, kdy toto území požívalo zvláštní statut svobodného pohraničí. Svérázný typ kulturní krajiny Moravských Kopanic zde vytvořila valašská kolonizace, probíhající od 16. století. Název Kopanice pochází z toho, že zdejší horská políčka na příkrých svazích se dala obdělávat pouze motykou. Každá nová usedlost („kopanica“) byla obklopena vlastními políčky, loukami a ovocným sadem. Chalupy byly samostatně roztroušené po svazích, jen kolem potoků a cest vznikly jejich menší shluky.

Specifický vývoj osídlení, geografická i kulturní izolace i tvrdé přírodní podmínky omezily působení vlivů pokročilejších sousedních oblastí a přispěly k vytvoření izolované etnografické oblasti, v níž hlavní vývojovou silou byla tradice. Souznění s přírodou a nutnost lidí být odkázáni na vlastní síly a schopnosti daly vzniknout malebné krajině drobných políček, luk, remízků a ovocných sadů, která vytváří jedinečné krajinné scenérie a která nemá u nás jinde obdoby. Tradice i vztahy mezi lidmi byly nenapravitelně narušeny až socialistickou kolektivizací, která zde proběhla později než jinde – až v 70. letech 20. století. Několikanásobně se snížil počet obyvatel, odcházeli zejména mladí lidé, kteří zde neviděli pro sebe budoucnost. Odliv obyvatel a socioekonomické změny ve společnosti měly vliv na změnu hospodaření v krajině a způsob využívání krajiny a celkový krajinný ráz. Skončilo horské samozásobitelské zemědělství, zmizela drobná pásovitá políčka a zemědělská půda je dnes až na nepatrné výjimky výhradně zatravněná, využitá k extenzivní pastvě skotu. Místy se ještě zachovaly zbytky vysokokmenných ovocných sadů, které byly v minulosti založeny hlavně na osluněných svazích obrácených k jihu. Desítky domů rozptýlených po krajině nyní slouží jako rekreační obydlí. Pomalu se rozvíjí agroturistika, která však trpí sezónností (krátká letní sezóna) a značnou odlehlostí území od velkých měst, z nichž vychází hlavní poptávka po tomto typu rekreace.

Významnou přírodoochrannou funkci zdejší krajiny podtrhuje existence Chráněné krajinné oblasti a biosférická rezervace Bílé Karpaty a většího počtu maloplošných zvláště chráněných území, která byla vyhlášena především k ochraně proslulých bělokarpatských luk s výskytem různých druhů ohrožených rostlin, zejména vstavačů. Ve Starém Hrozenkově se každoročně v letním venkovním areálu konají tradiční Kopaničárské slavnosti za účasti četných hudebních souborů z obou stran moravskoslovenské hranice. V obci působí Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic, zaměřené na ekologické zemědělství, kulturu, tradice a přírodu i šetrný cestovní ruch. Také v Žítkové bylo v roce 2017 otevřeno turistické a informační centrum Moravských Kopanic. V území jsou vyznačené dvě naučné stezky: naučná stezka Moravské Kopanice a naučná stezka Okolo Hrozénka.