Přírodní podmínky pro zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Výsledky
Modelová oblast Kutnohorska je z hlediska hospodářství charakterizovaná jako území s významnou těžební minulostí od středověku do sedmdesátých let minulého století, a to především v jádru oblasti a jeho nejbližším okolí. Důležitou skutečností pro rozvoj území po ukončení těžby byla částečná přirozená asanace některých částí těžebních ploch a výsypek a na jiných místech činnost rekultivační. Celkově tato oblast vykazuje nadprůměrnou kvalitu přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření vyjádřenou jak bonitou zemědělské půdy, tak i její průměrnou úřední cenou. Zhruba třetina katastrů má kvalitu zemědělské půdy vyjádřenou hodnotou 8,5 Kč/m2. Pouze severovýchod a jihozápad území směrem k řece Sázavě má tento ukazatel nižší, přesto významně převyšující průměr Česka. Nejúrodnější půdy se vyskytují v širším pásu katastrů od jihovýchodu k severozápadu oblasti, a to až v úrovni rozoranosti kolem 80 %. Ve zmíněných oblastech mírně nižší kvality přírodních podmínek byl stupeň rozoranosti také pod 40 % území katastru.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.