Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Kutná Hora
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Kutná Hora – město |
Hrádek a středověký důl |
|
Kamenný dům |
||
Tylův dům |
||
Vlašský dvůr |
||
Dačického dům – interaktivní expozice o K. H. |
||
Kutná Hora – Vrchlice |
Geologická expozice Čížkova skála |
https://destinace.kutnahora.cz/d/geologicka-expozice-cizkova-skala |
Kutná Hora – Kaňk |
Kaňkovský hornický jarmark |
|
Kutná Hora – okolí |
Stříbrná stezka – Hornická naučná stezka v Kutné Hoře |
http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-stribrna-stezka-jizni-cast.htm |
Výsledky
Prezentaci paměti zájmového území Kutná Hora se věnuje osm expozic různých typů. Všechny se však nacházejí přímo v Kutné Hoře, tedy ve vnitřním městě, místní části Vrchlice, na Kaňku nebo v jeho bezprostředním okolí. Město Kutná Hora představuje od středověku jedno z hlavních center hospodářského, kulturního i společenského dění. Právě z toho důvodu jsou stopy minulosti zdejšího regionu koncentrovány přímo do Kutné Hory.
Nejvýznamnější muzeum, které se věnuje montánnímu dědictví v regionu Kutnohorska, představuje České muzeum stříbra. Sdružuje expozice Hrádek a středověký důl, Kamenný dům a Tylův dům, které představují dějiny hornictví a mincovnictví na Kutnohorsku a přibližují život hornického města. O významu Kutné Hory jako součásti seznamu světového kulturního dědictví UNESCO vypovídá Dačického dům, v němž je umístěna interaktivní expozice o městě a seznamuje návštěvníky s jeho historií a významem světového dědictví.
Expozice nacházející se v okrajových částech Kutné Hory se sledované přeměně montánní krajiny věnují nepřímo. Patří mezi ně Geologická expozice Čížkova skála poukazující na geologickou rozmanitost Kutnohorska, Kolínska i Vysočiny. Kaňkovský hornický jarmark organizovaný místními obyvateli ve spolupráci s Hornickým spolkem Barbora zase přibližuje místní tradiční řemesla. V době jeho konání je navíc každoročně pro veřejnost otevřen areál bývalých Rudných dolů na Kaňku s ukázkou hornické techniky.
K prezentaci paměti Kutnohorska se váže také naučná stezka s názvem Stříbrná stezka. Především její jižní část seznamuje s pozůstatky po historické těžbě stříbra.
Archivní dokumenty ke Kutnohorsku jsou uloženy v Národním archivu, Státním oblastním archivu Praha a Stáním okresním archivu v Kutné Hoře.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)