Současný krajinný ráz okolí Prášil a Hůrky

Charakteristika krajinného rázu | Krajina okolí Prášil a Hůrky

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz v okolí Prášil je typicky „šumavský“. Utváří jej především šumavský horský reliéf – typická plochá hornatina s táhlými mírnými svahy a plochými horskými hřbety porostlými smrkovým lesem. Kromě nejvyšších hřbetů Šumavské hornatiny, které dosahují nadmořské výšky až přes 1300 m, jsou pro krajinný ráz neméně charakteristické také šumavské pláně – rozlehlé zarovnané povrchy v převládající nadmořské výšce 900 – 1100 m, které vlivem podmáčení a zrašelinění nejsou porostlé souvislým lesem, ale vyskytují se na nich rozsáhlé plochy bezlesí s travnatými porosty a solitérními náletovými dřevinami. Typický šumavský reliéf dotvářejí široká a mělká údolí potoků, které se teprve po proudu mimo jádrové území více zahlubují (kaňon Křemelné). V nejvyšších polohách se vyskytují ledovcové kary jezera Laka a Prášilského jezera s příkrou karovou stěnou.

V krajinném pokryvu, který se stejně jako reliéf dominantně podílí na utváření krajinného rázu, převládají smrkové lesy. Porosty jsou zvláště ve vrcholových polohách silně rozvrácené vlivem orkánu Kiryll a kůrovcové kalamity. Pro smrkové lesy jsou tak charakteristické četné holiny a iniciálními sukcesními stádii přirozené obnovy lesního porostu. S výjimkou nejvyšších poloh se na přirozené obnově lesa kromě smrku podílí i bříza a buk. Na svazích ve výškách do 1050 m nad mořem se vyskytují také zbytky původních bukojedlových porostů rovněž s přirozenou obnovou. Jiný ráz mají sukcesní porosty na plochách bývalých střelnic v okolí Prášil, které zarůstají pionýrskými listnatými dřevinami bříza, jíva a olše, v okolí potoků také vrba, a teprve v jejich podrostu začínají vyrůstat jednotlivé smrky. Zamokřené a zrašeliněné údolní nivy mělkých údolí mimo les porůstají travinobylinné porosty s trsy ostřic. Travnaté porosty sekundárního bezlesí na rozsáhlých pláních, v minulosti zemědělsky využívané, se jen sporadicky a extenzivně využívají k pastvě (ovce, koně, méně skot) a na okrajích pomalu zarůstající solitérními smrky a listnatými dřevinami

Vodní prvek reprezentují horská ledovcová jezera Laka a Prášilské jezero, která se ovšem v celkovém krajinném rázu uplatňují jen málo a zdálky nejsou viditelná. Typickým rysem krajinného rázu Šumavy jsou horské potoky s čistou vodou a přirozeným kamenitým korytem.

Antropogenní prvek krajiny reprezentují venkovská sídla, z nichž pouze obec Prášily má charakter koncentrované horské osady. V současnosti má celá obec Prášily v prvé řadě rekreační a turistický význam jako středisko letní i zimní turistiky a rekreace. Tomu odpovídá množství penzionů, horských chat, restaurací, z nichž mnohé mají pouze sezónní charakter a sezónní vytížení. Osídlení je celkově velmi řídké, s výjimkou Prášil je tvoří jenom jednotlivé izolované hájovny, penziony nebo ojedinělá farma v oblasti Nové Hůrky. Další antropogenní prvky představuje řídká silniční síť, horské lesní cesty pro svážení dřeva, nově síť cyklostezek a značené turistické stezky s četnými informačními tabulemi. Při hlavních příjezdových komunikacích byla vybudována rozsáhlá odstavná placená parkoviště.