Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Hlubočepy
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Praha |
Muzeum hlavního města Prahy |
|
Roztoky |
Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy |
|
Dolní Břežany |
Regionální informační centrum Keltské opidum Závist |
|
Nučice |
Místní muzeum Nučice |
|
Zlatníky – Hodkovice |
Zemědělské muzeum Hodkovice |
|
Ořech |
Muzeum českých Vánoc |
|
Dobříč |
Muzeum Tatra 111 |
|
Přední Kopanina (Tuchoměřice) |
Muzeum Přední Kopanina |
Výsledky
Zájmové území Hlubočepy je příkladem typické oblasti přeměněné příměstské krajiny. Zatímco v minulosti představovalo venkovské zázemí, dnes je nedílnou součástí hlavního města Prahy. Paměťové instituce, které se váží k této oblasti, zahrnují jak velká pražská muzea, tak menší místní instituce v blízkém okolí. Expozice věnované Praze a jejímu vývoji (včetně příměstských oblastí) lze najít v Muzeu hlavního města Prahy. Okrajovým částem se pak věnuje i Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy.
Ostatní instituce se zaměřují na konkrétní témata typická pro uvedenou oblast. Dějinami regionu a archeologickými výzkumy území se zabývají instituce v Dolních Břežanech a Přední Kopanině. Typická je také problematika zemědělství prezentovaná muzeem ve Zlatníkách – Hodkovicích. Z témat věnovaných krajině pak vybočují expozice v Ořechu a Dobříči. V Dobříči se nachází muzeum věnované historickým automobilům, konkrétně Tatře. V Ořechu naopak sídlí Muzeum českých Vánoc, které přibližuje lidová řemesla, vánoční tradice a zvyky včetně expozice betlémů. Tyto výstavy se k oblasti Hlubočep váží pouze místně, tematicky se týkají celé oblasti Čech.
Archivní materiály pro zájmové území Hlubočepy je možné vyhledat v Archivu hl. města Prahy nebo také v dalších národních muzejních institucích.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)