Socioekonomická charakteristika území

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Kačina leží ve východní části Středočeského kraje a svým východním okrajem pod Železnými horami zasahuje do kraje Pardubického. Jde o zemědělsky intenzivně využívané území Středo- a Východolabské tabule. Území je velmi intenzivně využívané pro zemědělskou velkovýrobu. Správně pak území patří k ORP Kutná Hora, ORP Čáslav, ORP Kolín a ORP Přelouč.

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora v Hornoposázavské pahorkatině a Středolabské tabuli v povodí Vrchlice, Doubravy a Sázavy; na jihu sem zasahuje Vlašimská pahorkatina a na severovýchodě Železné hory. Na jihu sousedí s ORP Vlašim, na západě s ORP Benešov a Říčany, na severu s ORP Kolín a Pardubickým krajem, na východě s ORP Čáslav a krajem Vysočina. Rozloha ORP je 642 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 49 482 (k 1. 1. 2012 to bylo 49 909), hustota zalidnění je poměrně nízkých 78 obyvatel/km2. Protáhlé území zasahuje od Labe až k Sázavě, řidší osídlení je zejména na jihovýchodě. Celkem je v ORP 51 obcí (města Kutná Hora, Suchdol, Uhlířské Janovice a Zruč n. Sázavou, městyse Kácov, Malešov a Rataje nad Sázavou). Správně je území ORP rozděleno na POÚ Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč n. S. Tradici má průmysl tabáku (Sedlec u Kutné Hory) a strojírenský průmysl (ČKD Kutná Hora), dřívější obuvnický a potravinářský průmysl je omezován (pivovary). Ze zemědělství významné pěstování ovoce, zeleniny a obilnářství spolu s pěstování cukrovky. Významná je vyjížďka za prací do Kolína a do Prahy, kterou umožňuje dobré spojení na Prahu – železniční tah Havlíčkův Brod – Kolín (nevýhodou je velká vzdálenost mezi nádražím a centrem v Kutné Hoře), silnice I. třídy č. 38 a č. 2. Významný je cestovní ruch a velké množství kulturních památek (městská památková rezervace Kutná Hora, klášter a kostnice Sedlec (UNESCO), zámky Kačina, Zruč n. Sázavou, Kácov, Rataje), rozsáhlé chatové osady v Posázaví a v okolí Vrchlice.

Ve správním obvodu ORP Kutná Hora působí 11 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Kutnohorsko, Mikroregion Posázavský kruh, Dobrovolný svazek obcí Církvice a Nové Dvory – Klejnarka, Mikroregion Zbraslavicko a sdružené obce, Sdružení obcí kutnohorský venkov, Česká inspirace, svazek obcí, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, Svazek obcí mikroregionu Ledečsko, Mikroregion Želivka, svazek obcí, České dědictví UNESCO a Plynofikace Ledečska – svazek obcí).

Obvod obce s rozšířenou působností Kolín leží ve východní části Středočeského kraje v okrese Kolín na rozhraní Středolabské a Východolabské tabule a Hornoposázavské pahorkatiny na východ zasahují výběžky Železných hor v povodí Labe, Výrovky a Cidliny, na jihu sousedí s ORP Kutná Hora, na západě s ORP Říčany a Český Brod a na severu s ORP Nymburk a Poděbrady, na východě s Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Jeho rozloha je 584 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2016 81 499 (k 1. 1. 2012 to bylo 79 026 obyvatel), 69 obcí (města Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem, Zásmuky, městyse Cerhenice, Červené Pečky, Plaňany). Poměrně hustě osídlená oblast (138 obyvatel/km2), na západě území vliv suburbanizace Prahy (dojížďka za prací). Ze správního hlediska obvody POÚ Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec n. L. Jedná se o jeden z největších ORP ve Středočeském kraji. Na Cidlině leží Žehuňský rybník (pozůstatek větší rybniční soustavy v Pocidliní). Významné zemědělství (pěstování cukrovky, obilovin a zeleniny - závlahy). Chemický, strojírenský a potravinářský průmysl zejména v centru ORP; nová investice automobilka TPCA v Ovčárech přitáhla i řadu subdodavatelů (velké zábory kvalitní zemědělské půdy). Významná tranzitní poloha, hlavní železniční tah Praha-Olomouc a Kolín-Havlíčkův Brod, železniční uzly Kolín a Velký Osek, na sever území zashuje dálnice D 11 a osu území tvoří silnice I. třídy 2 a 38, unikátní je zkušební železniční okruh u Velimi. Pro cestovní ruch je významný Kolín (městská památková rezervace) a Kouřim (skanzen).

Ve správním obvodu ORP Kolín působí 13 dobrovolných svazků obcí (Dobrovolný svazek obcí Pečecký region, Svazek obcí – plynofikace Pocidliní, Svazek obcí mikroregionu KOLÍNSKÉ ZÁLABÍ, Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko, Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem, Svazek obcí mikroregionu Zásmucko, Svazek obcí NY-KO, Svazek obcí Týnecko, Vodohospodářské sdružení Kolín, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, „Svazek obcí Jižní Polabí“, Svazek obcí Přeloučska, Svazek obcí - JEKOZ).

Obvod obce s rozšířenou působností Čáslav leží v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora na pomezí Středolabské tabule a Hornosázavské pahorkatiny a na okraji Železných hor v povodí Doubravy. Na západě sousedí s ORP Kutná Hora, na jihu s krajem Vysočina a na východě a severu s Pardubickým krajem. Rozloha je 274 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 470 (k 1. 1. 2012 to bylo 25 095), hustota zalidnění je 93 obyvatel/km2. Celkem 37 obcí (město Čáslav, městyse Bílé Podolí a Žehušice), celý ORP je tvořen obvodem POÚ Čáslav. Periferní území v rámci středních Čech (administrativně patřilo až do roku 1960 do Pardubického kraje) s relativně nízkou hustotou zalidnění (přes 40 % obyvatel žije v sídle ORP). Tranzitní poloha na silnici I/38 a železnici mezi Kolínem a Havlíčkovým Brodem. Vysoký podíl zemědělské půdy (73 % území), řepařství, a ovocnářství. Významný je především potravinářský a chemický průmysl, v poslední době také elektrotechnický. Vojenské letiště Čáslav u obce Chotusice. Řada kulturních a přírodních památek (městská památková zóna Čáslav, zámek Žleby, Žehušická obora, na jihu údolí Sázavy s řadou objektů druhého bydlení).

Ve správním obvodu ORP Čáslav existují 4 dobrovolné svazky obcí (Čertovka, Mikroregion Čáslavsko, Mikroregion Dubina, Rozvoj venkova, Plynofikace Ledečska – svazek obcí). V těchto pěti svazcích je sdruženo 31 obcí ze všech 37 obcí spadajících do správního obvodu ORP.

Území správního obvodu se rozšířenou působnosti Přelouč leží v severozápadní části Pardubického kraje v okrese Pardubice ve Východolabské tabuli na jihozápadě sem zasahují výběžky Železných hor, osu území tvoří řeka Labe. Na východě sousedí s ORP Pardubice na jihu s ORP Chrudim, na západě se Středočeským krajem a na severu s Královéhradeckým krajem. Rozloha je 257 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 253 (k 1. 1. 2012 24 648), hustota zalidnění je 99 obyv./km2. Je zde celkem 42 obcí (města Chvaletice, Přelouč, městys Choltice). Obvod ORP se dělí na POÚ Chvaletice a Přelouč. Rozptýlené osídlení, na západě suburbanizační zóna Pardubic, vyjížďka za prací. Zemědělství je intenzivní kromě obilovin, cukrovky také pěstování ovoce a zeleniny (sady na úpatí Železných hor). Výhodná poloha území u hlavního železničního koridoru přispěla k rozvoji průmyslu (strojírenský, elektrotechnický v Přelouči). Tepelná elektrárna Chvaletice (přístav na Labi a loděnice, počátek Labské vodní cesty). Kladrubský hřebčín je národní kulturní památkou, zámek Choltice, Zdechovice se zemědělským muzeem.

Ve správním obvodu ORP Přelouč působí 5 dobrovolných svazků obcí (Svazek obcí Podhůří Železných hor, Svazek obcí Přeloučska, Svazek obcí Týnecko, Heřmanoměstecko, Regionální svazek obcí Bohdanečsko).