Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Rosicko-Oslavansko

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Rosicko-Oslavansko

Výsledky

Nejčastějším symbolem znaků obcí v zájmovém území Rosicko-Oslavansko je vinařství a s tím související pěstování vinné révy (tyto symboly na mapě 2 spadají do kategorie zemědělství). Vinařství je symbolizováno především figurami – vinařské kosíře se objevují např. ve znaku Moravských Bránic, Silůvek, Trboušan; vinařský nůž je ve znaku obce Biskoupky a Troubsko. Vinná réva jako plodina je také symbolizována nejčastěji figurou (Čučice, Rapotice, Moravské Bránice, Ostrovačice, Zbýšov, Oslavany ad.). Mezi další, často se vyskytující symboly zemědělství, se v regionu objevuje figura
radlice (Babice u Rosic, Dukovany, Lesní Hluboké, Nové Bránice, Ořechov, Příbram, Rapotice, Senorady, Silůvky, Sudice, Zbýšov). Ze zemědělských nástrojů se ve znacích obce Střelice a Nová Ves vyskytuje také figura kosy. Specifickým symbolem je figura výhonku chřestu ve znaku obce Trboušany, kde odkazuje k tradičnímu pěstování této plodiny, která byla dříve i důležitým vývozním artiklem. Červená tinktura ve znaku obce Lesní Hluboké symbolizuje úrodnou půdu.

V regionu Rosicko-Oslavansko se v minulosti těžilo uhlí. Není to tak častým symbolem jako je vinařství (především proto, že hornictví není vnímáno tak pozitivně jako vinařství), přesto je ze symboliky regionu historie těžby uhlí patrná. Figura hornických kladívek je ve znacích obce Zastávka (tam odkazují k těžbě uhlí společně s černým rohem znaku), Zbýšov (společně s černými kosmými břevny), Kratochvilka, Rudka (společně s figurou kumpáče). Černou tinkturou je k těžbě odkazováno ve znacích obce Oslavany, Popůvky (černé kosmé břevno). Do kategorie hospodářská tradice (na mapě 2 červeně) spadá např. ještě symbol stříbrného hrotu ve znaku obce Maršov, který odkazuje k těžbě kaolínu, a figura pece ve znaku obce Lažánky, která symbolizuje zpracování vápence.

Poměrně častými symboly jsou odkazy k poloze obce, většinou na návrší (Omice – vrch Bučín, Ořechov – poloha obce na okraji Bobravské vrchoviny, k té odkazuje také znak obce Prštice, Vysoké Popovice – Křižanská vrchovina, Popůvky – Českomoravská vrchovina).

Z vodních toků je ve znacích vícekrát odkazováno k řece Jihlavě (Biskoupky, Dukovany, Lhánice, Nová Ves, Nové Bránice, Trboušany). Občas obce odkazují k lesnatosti v jejich okolí (zelenou tinkturou např. znak obce Hvozdec, Lesní Hluboké, Lesní Jakubov; figurou stromů znak obce Hvozdec; figurou jelena jako typické zástupce lesní zvěře znak obce Lhánice, Mohelno, Omice). Lípa ve znaku obce Omice odkazuje k přírodnímu parku Bobrava, který je vzácný výskytem lípy malolisté.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Rosicko-Oslavansko obecní znak 95,3 % obcí (61 z 64 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).