Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička, Přemysl Štych

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1827 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1827 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1827 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,33	1,45	1,12
ostatní plochy	2,04	4,00	1,95
vodní plochy	12,66	0,22	-12,44
lesní plochy	7,94	9,74	1,81
orná půda	60,99	52,31	-8,68
trvalé travní porosty	12,14	4,98	-7,16
trvalé kultury	3,89	23,87	19,97
neudržované plochy	0,00	3,44	3,44

 

Úrodná a klimaticky příznivá oblast jižní Moravy – modelové území katastrů Kobylí a Vrbice zaznamenalo v období mezi lety 1827 a 2020 významné změny ve využití krajiny. K očekávaným změnám patří značný nárůst rozlohy trvalých kultur (téměř o 20 procentních bodů). Je dán zásadním rozšířením ploch vinic, které tradičně k tomuto kraji patří. Trvalé kultury jsou tak jedinou kategorií, jejíž rozloha výrazně narůstala. Bylo to jednak na úkor travních porostů, které nebyly v území příliš rozšířeny ani na počátku období a v současnosti se rozkládají na méně než 5 % rozlohy. Trvalé kultury se dále rozšířily na úkor orné půdy.

Orná půda ubývala, přestože v severní části nahradila rozsáhlou vodní plochu – Kobylské jezero. Toto jezero mělo na počátku 19. století rozlohu 360 hektarů, postupně se zmenšovalo a bylo uměle vysušeno v roce 1876. V důsledku toho došlo k celkovému snížení rozlohy vodních ploch o více než 12 procentních bodů, téměř na nulu. Jako na mnoha místech v české krajině, dochází i v tomto území k tomu, že se objevují a rozšiřují neudržované, ruderalizované plochy.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.