Jádrové území		Širší území

Vinohradnická krajina jižní Moravy - Kobylí, Vrbice

Vinařské obce Kobylí a Vrbice leží v srdci vinařské oblasti Morava, podoblast Velkopavlovická. Zdejší úrodná zvlněná krajina nízkých okrajů jihomoravských Karpat (Ždánický les) byla osídlena a odlesněna již od pravěku. Dnešní vinařské vesnice Kobylí a Vrbice vznikly při německé kolonizaci počátkem 13. století. Krajina je intenzivně zemědělsky využívaná s prvořadou produkční funkcí zemědělskou. Zemědělství však dlouho mělo samozásobitelský charakter, s převahou orné půdy uspořádané do malých pásovitých políček, které odpovídaly zemědělské malovýrobě. Důležitým krajinným prvkem bylo Kobylské jezero v nivě říčky Trkmanky severovýchodně od Kobylí, které se vytvořilo pravděpodobně počátkem holocénu cca před 10 000 lety. Jezero bylo dost zarybněné, v roce 1830 však následkem klimatických změn dočasně vyschlo. Třebaže v následujících letech se vlivem zvýšeného přítoku vody zase obnovilo, v roce 1836 bylo rozhodnuto o jeho vypuštění. Na jeho dně vznikly nejprve pastviny (ovčín Ostrůvek, původně Ludwigshof), postupně ale byla úrodná půda rozorána a využita především k pěstování cukrovky, které se ve 2. polovině 19. století mimořádně rozmohlo jako ekonomicky nejvýhodnější obor zemědělství. V současné době se zde cukrovka pěstuje minimálně. Údolní niva Trkmanky však zůstala rozoraná a na velkých plochách se pěstuje především kukuřice. Kromě velkého Kobylského jezera, které v době největšího rozšíření mohlo mít plochu až 10 km² a bylo tak v minulosti největší vodní plochou na Moravě, byla v nivě Trkmanky vybudována celá soustava na sebe navazujících rybníků. Ty také bez výjimky zanikly počátkem 19. století a byly nahrazeny ornou půdou. Minulost Kobylského jezera dnes připomíná jen ryba ve znaku obce Kobylí a místní názvy jako Ostrůvek nebo Rybárna.

Také na zbývající části jádrového území katastrů Kobylí a Vrbice, na táhlých svazích a plošinách (Kobylí vrch, Stráž) docházelo v 19. století k intenzifikaci zemědělského využívání. Teprve ve 20. století se však krajinná struktura výrazně proměnila vlivem specializace a orientace na tržní produkci ovoce, zeleniny a vína s využitím výhodných přírodních podmínek. Zvýšil se podíl trvalých kultur, vinic a ovocných sadů na úkor orné půdy. Drobná pásovitá políčka a malé vinohrady odpovídající soukromé držbě a malovýrobnímu obdělávání byla za socialismu ve 2. polovině 20. století nahrazena velkými půdními bloky a velkými plochami vinic. Tato krajinná struktura intenzivně velkovýrobně obdělávané zemědělské krajiny se zásadně nezměnila ani po změně politických a majetkových poměrů po roce 1990.

Krajina úrodné jižní Moravy v okolí vinařských obcí Kobylí, Vrbice, Bořetice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice má nadále rozhodující produkční zemědělskou funkci se specializací na tržní produkci ovoce (společnost Patria Kobylí je největším pěstitelem meruněk v Česku) a vína. Na orné půdě se pěstuje především kukuřice a pšenice, společnost má i živočišnou výrobu  - chov skotu na mléko i na maso. Novou funkcí krajiny je její turistické a rekreační využití, zejména tzv. vinařská turistika, cykloturistika, stále oblíbenější putování po vinných sklepech, které je výrazem rostoucího blahobytu společnosti a umožňuje kromě produkce potravin orientovat se také na služby. Kobylí i Vrbice jsou spolu s dalšími vinařskými obcemi Bořetice, Němčičky a Velké Pavlovice součástí mikroregionu Modré hory, který představuje určitou reklamní značku pro zážitkově orientovanou turistiku. Zvlněná krajina s vinohrady je protkaná značenými cyklostezkami, na Kobylím vrchu nad vesnicí Kobylí byla jako atrakce v roce 2018 postavena Stezka nad vinohrady. V každé obci nabízí ubytování řada penzionů, které jsou zpravidla spojené s ochutnávkami a prodejem vín ve vinných sklepech.