Účelové (zájmové) regiony

Cíle

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Data a metody

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Výsledky

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Použitá literatura a zdroje

Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v modelovém území Kačina

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Krajina zájmového území Kačina měla do poloviny 19. století a nástupu industrializace charakter venkovské zemědělské krajiny. Její část v bezprostředním okolí zámku Kačina však byla přetvořena do podoby feudální komponované krajiny splňující dobové estetické nároky. Přiblížení podoby života v předprůmyslové zemědělské krajině se primárně věnuje expozice v jedné z poboček Národního zemědělského muzea, která sídlí přímo v prostorách zámku Kačina. Muzeum českého venkova prezentuje historii života na venkově, resp. na panství rodu Chotků v 19. století. V četných výstavách se věnuje architektuře, krajině, významným osobnostem i životu prostých lidí.

Druhá pobočka Národního zemědělského muzea – Muzeum zemědělské techniky – se nachází v nedaleké Čáslavi a k zájmovému území se nepřímo vztahuje také. Představuje zemědělské a lesnické stroje různého druhu. Mimo něj je v Čáslavi také městské muzeum, které zahrnuje expozice věnované tradičním regionálním tématům od archeologických, přes přírodovědná až po národopisná. Zajímavostí muzea v Čáslavi je pak expozice středověkého města, jejíž součástí jsou dochované řemeslné předměty ze 13. až 17. století. Poslední muzeum, které se nepřímo vztahuje k zájmovému území Kačina, najdeme v Kolíně. Regionální muzeum v Kolíně, které se nachází v několika významných historických budovách města, přináší návštěvníkům informace zejména o středověké architektuře. S přeměnou krajiny zájmového území proto souvisí pouze v širším kontextu. Jednou z významných expozic muzea je rekonstrukce bitvy u Kolína, která se odehrála v době tzv. slezských válek v polovině 18. století. Tato expozice přibližuje dobu vlády císařovny Marie Terezie, způsob válčení a zbraně a nástroje v té době užívané.

Archivní dokumenty ze zájmového území Kačina jsou uloženy především v archivu Národního zemědělského muzea (pobočka v Praze) a Státním okresním archivu v Kutné Hoře.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Kačina

 Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Kačina

Pozn.: Typ symbolů hospodářská tradice na příkladu zájmového území Kačina odkazuje částečně k hornické tradici regionu (Kutná Hora, Chvaletice, Křesetice), z části také k tradičnímu říčnímu rybolovu (Tupadly, Řečany nad Labem) a také k v minulosti významným mlýnům (Tupadly, Polepy).

Výsledky

Nejčetněji využívané symboly ve znacích obcí v rámci zájmového území Kačina jsou odkazy k řece Labi a okolní úrodné krajině. Především v severní části regionu je i ze symboliky obecních znaků patrné, že regionem Labe protéká. Modrá tinktura (barva), jej znázorňuje ve znacích obcí Konárovice, Kojice, Bílé Podolí, Chvaletice, Týnec nad Labem a Záboří nad Labem. Labe je symbolizováno i vlnitým dělením štítu (Starý Kolín, Tři Dvory, Kladruby nad Labem) nebo vlnitými břevny většinou stříbrnými a modrými (Labské Chrčice, Litošice, Řečany nad Labem). Zajímavá je figura mostu ve znaku Týnce nad Labem, která také poukazuje na přítomnost řeky. Úrodnost oblasti symbolizuje např. zlatá hříva ve znaku obce Konárovice („zlatý pruh Polabí“). Podobně je „úrodný kraj“ znázorněn i ve znaku obce Litošice (zlaté vlasty panny ve znaku) a zlatou tinkturou ve znacích obcí Němčice, Úmonín, Trnávka, Vlačice nebo Chotusice. Zemědělský charakter krajiny je znázorněn jak zelenou tinkturou (Ovčáry, Vlačice, Křesetice, Krakovany, Litošice, Morašice), tak samozřejmě i figurami (obilný klas – Žehušice, Křesetice, Horka I, kde se navíc vyskytuje figura kosy). Specifickým symbolem zemědělství je figura křenu, která se vyskytuje ve znaku obce Hlízov a odkazuje k tradici pěstování této plodiny.

Na krajinu kolem řeky Labe a jejích přítoků odkazuje např. znak obce Vlačice (figura čápa a stříbrné a zelené vlnité břevno – místní rybníky a mokřady), znak obce Záboří nad Labem (figura dubu a žaludu – jednak lesnatost v okolí, tak i mluvící znamení pro řeku Doubravu, modrá tinktura – ústí řeky Doubravy do Labe). Figura dubového věnce na hlavě divého muže odkazuje k dubům a doubravám i ve znaku obce Bílé Podolí. Ve znaku obce Vrdy jsou vrbové pruty – stromy typické pro břeh řek Doubravy. Úmonín ve svém znaku vyzdvihuje typické stromy v obci a okolí – lípy.

S řekou Labe a okolními rybníky souvisí i symboly odkazující k tradici rybolovu (figurou ryby je ve znaku Řečan nad Labem znázorněna místní obecní část a v minulosti rybářská osada Labětín, figura ryby symbolizuje rybolov i ve znaku obce Tupadly).

Ze symboliky regionu je patrné, že je v zájmovém území Kačina významná nejen zemědělská krajina, ale že tu jsou i oblasti zalesněné (zelenou tinkturou symbolizované např. ve znacích obcí Hlavečník a Jankovice).

V zájmovém území Kačina se objevují i odkazy k hornické a těžební minulosti. Takové symboly se vyskytují pouze ve znaku obce Křesetice, ve znaku Kutné Hory (figura mlátku a želízka), ale např. i ve znaku obce Chvaletice. Její znak je specifický i tím, že figurami ozubeného kola a turbíny odkazuje k místní elektrárně. Znak obce Hlavečník figurou kořenu a ohně symbolizuje výrobu dřevěného uhlí.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Kačina obecní znak 70,3 % obcí (45 z 64 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).

Paměť krajiny

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

• Místa paměti a paměťové instituce
  
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území