Kulturní památky a památková území
Jakub Jelen
Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.
Cíle
Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.
Data a metody
Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.
Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.
Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti.
U každé památky je evidováno:
- katalogové číslo,
- název památky,
- katastrální území, ve kterém se památka nachází,
- kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
- datum získání statutu památky a památkové ochrany,
- datum ztráty památkové ochrany,
- typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
- anotace (stručný popis),
- lokalizace (GPS souřadnice),
- zdroj dat.
Výsledky
V zájmovém území Kačina je sledována feudální komponovaná krajina a její proměny. Nejvýznamnější památkou v jádrovém území je Národní kulturní památka zámek Kačina. Nejen samotná budova zámku, ale i okolní rozlehlý areál, je hodnotnou architektonickou i urbanistickou kompozicí. Zámek nechal zbudovat nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek ve slohu čistého empíru podle projektu drážďanského architekta Ch. F. Schurichta.
Nedaleko zámku Kačina bylo na území obce Nové Dvory identifikováno několik dalších kulturních památek, mezi které patří opět areál zdejšího zámku s kostelem sv. Martina, dominikánský klášter s kostelem sv. Anny či pohřební kaple sv. Kříže (rodiny Chotků). Od roku 1958 do roku 1984 byla v Nových Dvorech také památkově chráněna venkovská usedlost. Dům však byl znehodnocen novodobými úpravami, a proto byla jeho ochrana zrušena. V nedaleké obci Rohozec se pak nacházejí dvě církevní kulturní památky, a to kostel sv. Maří Magdalény a výklenková kaplička.
V jádrovém území převažují mezi chráněnými kulturními památkami církevní stavby. Většina místních památek je také (až na zmiňovanou výjimku) státem chráněna již od 50. let 20. století.
Použitá literatura a zdroje
- HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
- KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
- Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
- Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
- SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).