Jádrové území |
Širší území |
|
Částečně zaniklá komponovaná feudální krajina Kačina
V okolí zámku Kačina, zejména v katastrálních územích Nové Dvory a Svatý Mikuláš s přesahem do dalších katastrů, vznikla v minulosti feudální komponovaná krajina. Krajinářské úpravy na novodvorském panství vycházely již od konce 17. století od sídla panství na zámku v Nových Dvorech. Krajina panství byla postupně cílevědomě esteticky utvářená sítí cest lemovaných alejemi, vodními prvky a drobnými stavbami. Velkorysé krajinářské kompozice vyvrcholily stavbou velkolepého empírového zámku Kačina a okolní rozsáhlou parkovou úpravou na počátku 19. století.
Feudální komponovaná krajina se začala postupně měnit a upadat od 2. poloviny 19. století. Hlavní změny nastaly ve 2. polovině 20. století v souvislosti se socialistickou kolektivizací a intenzifikací zemědělství, které přineslo likvidaci některých starých cest, rozbití a zvětšení původních půdních bloků a výstavbu esteticky nevhodných objektů zemědělské velkovýroby, které negativně ovlivnily krajinný ráz historické krajiny. Řada prvků komponované krajiny tak zanikla nebo přestala být dominantní a viditelná ve vzhledu krajiny. Týká se to i zarůstání a zanikající kompozice parku a obory kolem zámku Kačina. V letech 2011-2013 byla proto provedena rozsáhlá regenerace kačinské obory, jejímž cílem bylo vrátit komponovanou krajinu kolem zámku do podoby, jakou měla před polovinou 19. století.
Regenerace se však nemohla dotknout širšího území mimo kačinskou oboru, které má ráz intenzivně využívané zemědělské krajiny. Dochované stopy feudálních krajinářských úprav a zvýšená estetická krajinářská hodnota celého území vedly k jeho vyhlášení jako krajinná památková zóna. Samotná kačinská obora a park byly vzhledem ke svým přírodním hodnotám vyhlášeny jako přírodní památka, evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 a genofondová základna čtyř druhů původních lesních dřevin (olše, lípa, jasan, dub).