Socioekonomická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Trutnovsko – zmizelá krajina samozásobitelského zemědělství
Modelové území Trutnovska se nachází na úpatí Jestřebích hor, na okraji Broumovského výběžku. Největší sídlem v území je okresní město Trutnov, které je se svými cca 30 000 obyvateli označováno jako brána Krkonoš. Polohu Trutnova, resp. celého modelového území lze označit v rámci Česka za periferní. Zkoumané území Trutnovska je charakterizováno četnými hřebeny jednotlivých horstev (Jestřebí hory, Vraní hory) pokrytými zejména lesními a travními porosty. Část území se nachází na okraji Broumovského výběžku, kde lze nalézt pravděpodobně nejznámější české skalní město Adršpašsko-teplických skal či další pískovcové výchozy jako např. Broumovské stěny či Jiráskovy skály, Kočičí skály nebo také stolovou horu Ostaš či Hejda. Území Trutnovska je také spjato s tradicí několika set letého dolování černého uhlí a dalších rud – černouhelné doly nacházející se v Žacléři, Malých Svatoňovicích či Radvanicích. Územím také prochází pásmo československého opevnění, které je společně s celou řadou nově vybudovaných rozhleden turisticky vyhledávaným cílem. Z průmyslu je nutné zmínit již ukončenou éru textilních podniků, které zde existovaly po celá staletí a umožňovaly tak práci zdejších obyvatel zejména v okresním městě Trutnově. V současnosti lze za zdejší větší průmyslové podniky považovat firmu Kasper CZ, Tyco Electronics či ABB, které zaměstnávají obyvatelstvo z celého okolí okresního města. Mnoho obyvatel však dojíždí i do nedalekých měst jako Dvůr Králové, Jaroměř či vzdálenějšího Hradce Králové. Ostatně celkový počet obyvatel modelového území se v současnosti pohybuje kolem cca 67 000.
Na východních svazích Jestřebích hor na severním okraji Svatoňovické uhelné pánve na Trutnovsku leží původně podhorská zemědělská krajina ovlivněná intenzivní těžbou uhlí i rud kovů (nedaleká Jívka) intenzivně využívána ve druhé polovině 20. století (těžba černého uhlí byla ukončena v roce 1994), dnes po ní zůstala řada průmyslových brownfieldů jen částečně využívaných k hospodářské činnosti. V současné době je krajina využívána zejména k extenzivnímu zemědělství (pastevecký chov skotu) a také k cestovním ruchem (síť cyklotras, rozhledny na Žaltmanu a Slavětínská rozhledna, menší lyžařský areál na severozápadním okraji Radvanic). Větší část ekonomicky aktivních dojíždí za prací především do Trutnova a na Náchodsko. Nachází se zde pouze 4 subjekty s více jak 10 zaměstnanci, 2 z nich se zabývají zemědělství, 1 strojírenskou výrobou a 1 autodopravu.
Trutnovsko si prošlo proměnou krajiny v období po druhé světové válce, především vlivem odlivu obyvatelstva a následným nedosídlením, což mělo za následek odklon od využívání orné půdy a její následnou transformaci na trvalé travní porosty a lesy. Část území je také charakterizováno četnými antropogenními útvary jako výsypky, haldy, deprese atd., které dokládají pestrou hornickou činnost ve zdejší krajině Žacléřska, Svatoňovicka a Radvanicka. Krajina Trutnovska je také vyhledávána pro svoji velmi vysokou turistickou atraktivitu – nedaleké Krkonoše, Adršpašsko-teplické skály či mnohá lokální lyžařská střediska a četné kilometry bílých stop pro zimní sporty.
Vývoj počtu obyvatel 1869–2011 | Vývoj počtu domů 1869–2011 | |
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011 | Struktura ekonomických subjektů 2020 | |
Metodika analýzy ekonomických subjektů
Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).
Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.
Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.
Metodika výpočtu indexu změny
Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem
, kde
A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení
A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení
E – celková rozloha dané územní jednotky.
Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.