Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Horní Lužnice
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Třeboň |
1. Muzeum Jana Žižky z Trocnova v Třeboni |
|
2. Třeboň v marcipánu |
||
3. Muzeum a galerie Třeboň |
https://www.trebonsko.cz/muzeum-v-treboni-slavnostni-otevreni |
|
4. Zámek Třeboň |
||
5. Dům Štěpána Netolického |
||
Lišov |
Muzeum Františka Miroslava Čapka |
|
Lužnice |
Muzeum lidové architektury jižních Čech a digitální skanzen |
|
Stráž |
Zámek Stráž |
|
Stříbřec |
Soukromá letecká sbírka Libořezy, z.ú. |
|
Jílovice |
Venkovské muzeum Kojákovice |
Výsledky
Zájmové území Horní Lužnice patří mezi typické rybníkářské oblasti. Svou funkci si drží již po několik staletí, ač místní krajina dostála mnoha změn. Dějinám tohoto území se přímo věnují čtyři z uvedených paměťových institucí. V samotném centru oblasti – v Třeboni – se nachází jen dvě z nich. Muzeum a galerie Třeboň je tradičním regionálním muzeem přibližujícím historii regionu v různých obdobích minulosti, která dokumentuje především pomocí obrazových materiálů. Druhá ze zmíněných institucí, Dům Štěpána Netolického, se věnuje rybníkářství na Třeboňsku a slavné osobnosti Štěpána Netolického. Zajímavou problematiku odhaluje také Venkovské muzeum Kojákovice, které vedle lidové architektury a řemesel spojených se zemědělskou činností přibližuje téma emigrace do Ameriky.
Z institucí souvisejících s oblastí Horní Lužnice nepřímo, tedy pouze lokalizací nikoliv tematicky, je možné vyzdvihnout témata vojenství a letectví (od husitských válek Jana Žižky z Trocnova až po první světovou válku), cukrářství (v Muzeum marcipánu v Třeboni) a významných rodáků a osobností – například Emy Destinové, které se věnují výstavy na zámku ve Stráži.
Archivní dokumenty k oblasti Horní Lužnice lze nalézt zejména ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)