Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Dominantní podíl současných trávníků jsou kontinuální porosty (mapa 1, graf 1). Existují ale významné odchylky (graf 1), tak poháňkové pastviny (T1.3) vznikly hlavně na bývalé orné půdě (tab. 1) a ilustrují tak, že pastva je vhodným managementem opuštěné orné půdy. Podobně jako v jiných oblastech je na bývalé orné půdě i značný podíl mezofilních ovsíkových luk (T1.1, tab. 1). Překvapivě ale i zhruba třetina pcháčových luk (T1.5) je na bývalých polích (tab. 1), zatímco ostatní vlhkomilné louky, střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) a vlhká tužebníková lada (T1.5) jsou dominantně kontinuální.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
zahrady |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
0.62% |
34.38% |
62.99% |
0.80% |
0.00% |
1.21% |
445404.4 |
T1.3 |
0.26% |
16.80% |
80.57% |
0.00% |
0.54% |
1.83% |
215961.4 |
T1.4 |
0.93% |
85.65% |
12.84% |
0.31% |
0.00% |
0.27% |
696292.2 |
T1.5 |
0.53% |
61.78% |
34.66% |
2.55% |
0.00% |
0.48% |
373660.9 |
T1.6 |
0.00% |
100.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
3024.6 |
T1.9 |
0.46% |
99.54% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
20938.1 |
podíl na celkové rozloze |
0.67% |
59.28% |
38.37% |
0.87% |
0.07% |
0.74% |
1755281.6 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Suché a kyselé lesní biotopy jsou v oblasti převážně kontinuální (suché acidofilní doubravy - L7.1, subkontinentální borové doubravy - L7.3, boreokontinentální bory - L8.1, tab. 2) naproti tomu vlhkomilná, mokřadní a mezotrofní lesní společenstva tvoří v krajině pestrou sukcesní mozaiku (mapa 2, graf 2, tab. 2). Mokřadní olšiny (L1) představují často dočasná sukcesní stádia v procesu zazemňování rybníků ale i mokřadních, tzv. stelivových luk (tab. 2). Překvapivě vysoký podíl potočních olšin (L2.2) je kontinuální, ale stále se zhruba třetina jejich rozlohy nachází na bývalých pastvinách nebo lukách (tab. 2). Květnaté bučiny (L5.1) a dubohabřiny (L3.1) mají v krajině cekově malé zastoupení a jejich porosty vznikaly přednostně na bývalém bezlesí (v případě bučin všechny). To je zajímavý kontrast ke kyselým bučinám (L5.4), které sice vznikly také často na bývalé orné půdě, ale většina z nich je kontinuální (tab. 2).
Nakonec je také zajímavá situace v pčípadě rašelinných lesů. Rašelinné březiny (L10.1) a blatkové bory (L10.4) jsou většinou sekundární, blatkové bory často vznikly zazemněním (zrašeliněním) rybníků nebo jejich okrajů a rašeliné březiny dokonce vznikaly především na bývalé orné půdě! Naproti tomu sukcesně pokročilejší rašelinné brusnicové bory (L10.2) a rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2) jsou většinou kontinuální. Celkově lze uzavřít, že historické hospodaření významným způsobem přispělo k diversitě lesních společnstev v této krajině.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
ostatni |
celková rozloha [m2] |
L1 |
34.73% |
40.50% |
1.72% |
22.49% |
0.00% |
0.55% |
703103.7 |
L2.2 |
66.24% |
26.99% |
2.15% |
4.40% |
0.00% |
0.22% |
503410.4 |
L2.3 |
36.67% |
40.30% |
11.96% |
10.26% |
0.02% |
0.79% |
1879953.4 |
L3.1 |
47.35% |
28.38% |
24.28% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
8908.8 |
L5.1 |
0.00% |
32.93% |
67.07% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
2432.6 |
L5.4 |
64.65% |
4.07% |
30.22% |
0.00% |
0.53% |
0.53% |
165651.9 |
L7.1 |
80.90% |
0.65% |
0.00% |
0.00% |
0.14% |
18.31% |
18965.7 |
L7.2 |
63.18% |
18.52% |
14.74% |
2.63% |
0.00% |
0.92% |
1057068.6 |
L7.3 |
88.40% |
2.59% |
8.27% |
0.00% |
0.00% |
0.74% |
1260748.8 |
L8.1 |
98.26% |
0.60% |
0.64% |
0.00% |
0.00% |
0.49% |
524219.7 |
L9.2 |
96.63% |
3.34% |
0.00% |
0.02% |
0.00% |
0.01% |
1508593.5 |
L10.1 |
11.42% |
15.22% |
63.29% |
8.72% |
0.00% |
1.36% |
49194.5 |
L10.2 |
86.97% |
6.33% |
2.63% |
4.08% |
0.00% |
0.00% |
1187394.8 |
L10.4 |
6.31% |
0.10% |
0.00% |
93.58% |
0.00% |
0.00% |
4670.8 |
podíl na celkové rozloze |
69.72% |
17.50% |
7.07% |
5.16% |
0.02% |
0.52% |
8874317.2 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.