Fyzickogeografická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Zdeněk Lipský
Zatopená nivní krajina Novomlýnských nádrží
Vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě tvoří soustava 3 plošně rozsáhlých a relativně mělkých vodních nádrží na řece Dyji postavených v letech 1975-1989. Horní nádrž (Mušovská) má plochu 528 ha a max. hloubku 4,3 m, Střední nádrž (Věstonická) plochu 1031 ha a max. hloubku 5,3 m, Dolní nádrž (Novomlýnská) plochu 1688 ha a max. hloubku 7,8 m. Dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě, celá kaskáda pak zaujímá plochu 32,3 km2. Průměrná hloubka je malá a často nepřesahuje 2 Západní část řešeného území, Horní a Střední nádrž, patří podle geomorfologického členění do geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny, geomorfologickému celku VIIIA-1 Dyjsko-svratecký úval a podcelku VIIIA-1C Dyjsko-svratecká niva.
Východní část, tedy Dolní nádrž, se nachází již na území geomorfologické soustavy Vídeňská pánev v geomorfologickém celku XA-1 Dolnomoravský úval a podcelku XA-1B Dyjsko-moravská niva. Geomorfologické části jsou však v obou částech velmi podobné, jedná se o širokou nivní rovinu, v současné době zatopenou vodní plochou zmíněných tří nádrží, v nadmořské výšce 160-180 m. Jedná se o akumulační rovinu podél řeky Dyje vyplněnou kvartérními fluviálními sedimenty. Četné meandry byly již v minulosti, před postavením nádrží, protnuty umělými koryty. V současném reliéfu zatopené nivy se dominantně uplatňují antropogenní litorální formy reliéfu, především mohutné hráze, po nichž vedou komunikace. Nádrže mají kromě hlavní hráze většinou i boční ohrázování. Pouze nad severním břehem Střední nádrže západně od Strachotína se zvedá příkrý terénní stupeň vysoký až 30 m, původní nárazový břeh Dyje, v němž jsou zabudovány vinné sklepy. Podobně k jižnímu břehu Dolní nádrže v úseku mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi přiléhají severní svahy Pavlovských vrchů.
Okolí nádrží je tedy většinou rovinaté, jenom na jihu nad Dolními Věstonicemi se nápadně zvedá jako zdaleka viditelná terénní dominanta kulisa Pavlovských vrchů (geomorfologický podcelek IXA-1A), které patří ke geomorfologické soustavě IX Vnější Západní Karpaty. Jižně od Horní nádrže se zvedají nižší a méně výrazné Dunajovické vrchy (geomorfologický podcelek VIIIA-1D). Na severní straně se velmi mírnými táhlými svahy zvedají nízký Strachotínský kopec (geomorfologický okrsek XA-1A-a), Šakvický kopec (geomorfologický okrsek XA-1A-j) a na východě Přítlucká hora (geomorfologický okrsek XA-1A-i), za Popickou sníženinou (geomorfologický okrsek XA.1A-b) se pak zvedají nízké svahy Hustopečské pahorkatiny (geomorfologický podcelek IXB-1A), která je okrajovou nejnižší částí geomorfologického celku IXB-1 Ždánický les.
Geologické podloží dyjské nivy tvoří kvartérní sedimenty. V původní dyjské nivě se vyskytují široké a mohutné holocénní fluviální náplavy, které jsou nyní zatopené vodami Novomlýnských nádrží. Okolní nízké svahy, okrajové výběžky Ždánického lesa jsou tvořené flyšovými paleogenními sedimenty (hustopečské slíny), na nichž se místy vyskytují neogenní sedimenty, kvartérní sprašové pokryvy a zbytky říčních teras. Pavlovské vrchy budují flyšové jílovce a pískovce ždánického příkrovu, z nichž nápadně vystupují tektonicky odloučené kry bílých jurských vápenců, které jsou vypreparované do podoby mohutných skalních bradel.
Novomlýnské nádrže leží na jižní Moravě v nejnižší a nejteplejší části České republiky v klimatické oblasti velmi teplé a suché, chudé na srážky (podle Quitta v Atlasu krajiny ČR). Průměrná roční teplota dosahuje 9 až 10°C (v posledních letech vlivem oteplení i přes 10°C), průměrný roční úhrn srážek dosahuje 450-500 mm. Průměrná letní teplota se blíží 20°C, je zde nejvyšší počet nejvyšší počet letních dnů v Česku (70-80) a nejdelší vegetační období, jehož trvání se vlivem globálního oteplení dále prodlužuje. Vegetace ve vegetačním období trpí častým dlouhotrvajícím suchem. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverze a mlhy.
V půdním krytu mimo údolní nivu, kde původní fluvizemě jsou převážně zaplavené, převládají černozemě modální a karbonátové, místy regozemě nebo pararendziny a černice vyvinuté převážně na spraších. Na mírných svazích budovaných flyšovými horninami se vyskytují černozemě pelické, černice a pelozemě vyvinuté na strukturně těžších karbonátových substrátech (slíny a slínovce). Na Pavlovských vrších na vápencích se vytvořily typické rendziny a pararendziny.
Novomlýnské nádrže leží ve fytogeografickém obvodu Panonské termofytikum. Jádro sledovaného území patří fytogeografickému okresu 18 Jihomoravské úvaly, podokres Dyjsko-svratecký úval. Jižní okrajová část patří fytogeografickému okresu 17 Mikulovská pahorkatina, podokres 17a Dunajovické kopce a 17b Pavlovské kopce. Do severovýchodní části zájmového území zasahuje fytogeografický okres 20 Jihomoravská pahorkatina, podokres 20b Hustopečská pahorkatina. Celé území leží v přírodní lesní oblasti (PLO) 35 Jihomoravské úvaly, s výjimkou Pavlovských kopců v nejnižším lesním vegetační stupni 1 dubovém. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila v údolní nivě Dyje a dolní Svratky panonská jilmová jasenina v komplexu s topolovou jaseninou. Na plošinách a mírných svazích mimo údolní nivu panonská dubohabřina se sprašovou doubravou, na pálavských bradlech teplomilná mahalebková a/nebo dřínová doubrava.
V současném využití krajiny a krajinném pokryvu v nivě Dyje dominuje vodní plocha tří Novomlýnských nádrží. V jejich okolí převládá intenzivně využívaná orná půda, která se na táhlých mírných svazích střídá s vinicemi a ovocnými sady. Na březích nádrží se rozšířily i rekreační areály. Cenné zbytky lužního lesa zůstaly zachovány jen při soutoku Svratky a Jihlavy (Mušovský luh).
Na jihu přiléhá k Dolní Novomlýnské nádrži chráněná krajinná oblast Pálava. Na ní se nachází celá řada významných maloplošných zvláště chráněných území přírody, v prvé řadě zejména rozsáhlá národní přírodní rezervace Děvín, Kotel a Soutěska se společenstvy skalních stepí na vápencových bradlech. Pod hrází Dolní Novomlýnské nádrže se rozkládá v nivě Dyje národní přírodní rezervace Křivé jezero, která chrání zbytek přirozeného toku Dyje s okolní říční nivou, s lužními porosty a s význačným hnízdištěm ptactva. Na Věstonické (Střední) nádrži je vymezena přírodní rezervace na ochranu nově vytvořeného významného vodního a mokřadního ekosystému s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka Dolní Mušovský luh chrání poslední zbytky lužních lesů v povodí dolní Jihlavy a Svratky. Přírodní památka Betlém ochraňuje typická bažinatá společenstva v nivě dolní Jihlavy.
V území byla vyhlášena ptačí oblast Pálava a ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny k ochraně populací čápa bílého, orla mořského, rybáka obecného, husy velké, husy polní a dalších vodních ptáků v počtu vyšším než 20 000 jedinců. Evropsky významná lokalita Mušovský luh chrání jasanovo-olšový lužní les s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým.
