Vegetační charakteristika

Jaroslav Vojta

Cíle

Zmapování a charakteristika aktuální vegetace na základě výsledků mapování Natura 2000.

Data a metody

Mapa aktuální vegetace Natura 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3) byla generalizována pomocí ad hoc vytvořené sítě o velikosti buňky 1 km². Výsledné mapy zobrazují presenci jednotlivých pro území charakteristických biotopů nebo jejich skupin v rámci čtverce. Mapy rozšíření biotopů jsou založeny na výskytech biotopů s reprezentativností A nebo B podle metodiky mapování biotopů (Guth, 2002) případně V nebo P podle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk a Guth, 2009). Dále byla vytvořena mapa diversity biotopů, tj. počet biotopů ve čtverci. Nejsou uvažovány podjednotky.

Výsledky 

Diverzita biotopů

Rozmanitost biotopů ve zkoumaném území je prakticky všude poměrně vysoká (mapa 1), výjimkou jsou pouze intenzivně využívané zemědělské krajiny a urbanizovaná území (okolí Hostivic, Beroun...). Přesto je znatelný vliv reliéfu v kaňonu Berounky v Českém krase i na Křivoklátsku.

Mapa 1: Diverzita biotopů

Rozšíření význačných biotopů

Území je velice heterogenní z hlediska přírodních podmínek. Teplá vápencová oblast Českého krasu sousedí na severozápadě s poněkud studenějším Křivoklátskem, kde převažují droby a břidlice, naopak na jihozápadě je pruh brdských Hřebenů s převahou křemenných pískovců. Tyto kontrastní geologické podmínky se odrážejí v podobě vegetace. Tak pro jižně ukloněné svahy vápenců Českého krasu jsou typické šipákové doubravy (biotop L6.1, mapa 2), naopak se zde nevyskytují acidofilní doubravy (biotop L7.1, mapa 3), které jsou hojné v okolních územích. Podobně vikarizují vápnomilné a acidofilní bučiny (L5.3 vs. L5.4, mapa 4 a 5). Méně zřetelný je tento efekt u úzkolistých teplomilných trávníků a acidofilních teplomilných trávníků (T3.3 a T3.4, mapa 6 a 7). naopak příkladem vegetace, která je rozšířena prakticky v celém území, jsou dubohabřiny (L3.1, mapa 8).

Mapa 2: Rozšíření perialpidských teplomilných doubrav	Mapa 3: Rozšíření suchých acidofilních doubrav

Mapa 4: Rozšíření vápnomilných bučin	Mapa 5: Rozšíření acidofilních bučin

Mapa 6: Rozšíření teplomilných úzkolistých trávníků	Mapa 7: Rozšíření acidofilních suchých trávníků

Mapa 8: Rozšíření dubohabřin

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky.- AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.