Hodnocení / charakteristika krajinného rázu modelových území

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá krajina v Krkonoších 

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, daný přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Krajinný ráz úzce souvisí s typem krajiny. Jeho určujícím znakem je krajinná struktura, která je určená zastoupením a uspořádáním strukturálních složek krajiny - krajinných prvků a krajinných složek. 

Přírodní charakteristika krajinného rázu vychází z primární, tj. přírodní krajinné struktury. Zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami daného území resp. krajiny (geologické podloží, reliéf, klimatické podmínky, hydrografické poměry, vodní prvky, půdní kryt, potenciální přirozená vegetace), tak aktuální stav přírodních a přírodě blízkých ekosystémů včetně aktuálního stavu vodních toků a vodních ploch.

Kulturní charakteristika krajinného rázu vychází ze sekundární krajinné struktury, především ze současného způsobu využívání krajiny člověkem, tedy aktuálního land use/land cover. Zohledňuje také historické krajinné struktury, tj. artefakty a stopy dřívějšího využívání, které člověk v krajině zanechal.

Nedílnou součástí krajinného rázu je rovněž estetická stránka krajiny, která je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Hodnocení estetických vlastností krajiny obsahuje vždy subjektivní prvek osoby pozorovatele, vychází však z objektivních vlastností krajiny (skladba a formy prostorů, konfigurace prvků krajinné scény, struktura složek, harmonické vztahy a harmonické měřítko krajiny).

Hodnocení krajinného rázu je stejně jako typologii krajiny možné provádět v různém měřítku a na různých hierarchických úrovních. Za tím účelem se vymezují oblasti krajinného rázu (rozsáhlá území charakteristického krajinného rázu, např. České středohoří nebo Haná), krajinné celky, krajinné prostory a na nejnižší hierarchické úrovni jednotlivá místa krajinného rázu.

Rozlišují se tři formy hodnocení a ochrany krajinného rázu:

• preventivní (hodnocení krajinného rázu rozsáhlejších území s cílem stanovení jeho základních charakteristik, limitů a naléhavosti ochrany)

• kauzální (expertní hodnocení vlivu konkrétního záměru, činnosti na kvalitu krajinného rázu, často prováděné v souvislosti s procesem EIA/SEA)

• tvůrčí (tvorba nové krajiny nebo dotváření krajiny silně narušené předchozí činností člověka).
  Poslední, tvůrčí forma hodnocení a ochrany krajinného rázu má úzkou souvislost s tzv. cílovou charakteristikou krajiny, jak ji definuje Evropská úmluva o krajině (2000), která přepokládá participativní přístup, tj. aktivní účast místních obyvatel na utváření krajiny. 

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je krajinný ráz „chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu“. Dále je konstatováno, že „zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Pro hodnocení krajinného rázu bylo zpracováno více metodik, které vesměs vycházejí z jeho definice a příslušného zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V případě popisu a hodnocení krajinného rázu modelových území zaniklých krajin se jedná o preventivní hodnocení rozsáhlejších území, pro něž je možné použít metodiku autorů Bukáčka a Matějky. Modelová území zde představují charakteristické krajinné celky, které se vyznačují svébytným krajinným rázem. V jejich rámci lze ještě rozlišit charakteristické krajinné prostory a specifická místa krajinného rázu.

Charakteristika krajinného rázu je částečně obsažena již v charakteristice přírodních podmínek a v popisu, jaký typ zaniklé krajiny sledujeme a jaký je současný typ krajiny.