Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v modelovém území Krkonoše
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
|
Lokalita |
Název muzea |
Webové stránky muzea / expozice |
|
Vrchlabí |
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - klášter |
|
|
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - čtyři domky |
||
|
Jilemnice |
Krkonošské muzeum Jilemnice |
|
|
Harrachov |
Expozice Šindelka - Harrachov |
|
|
Hornické muzeum v Harrachově |
||
|
Poniklá |
Muzeum krkonošských řemesel |
|
|
Horní Branná |
Expozice „Život pod horami“ |
|
|
Františkov |
Muzeum Galerie Starý Kravín ve Františkově |
|
|
Trutnov |
Muzeum Podkrkonoší v Trutnově |
|
|
Vysoké nad Jizerou |
Vlastivědné muzeum Vysoké n. Jizerou |
|
|
Žacléř |
Městské muzeum Žacléř |
|
|
Černý důl |
Muzeum Podzemí Krkonoš |
Výsledky
Prezentaci a interpretaci různých aspektů zájmového území Krkonoše se věnuje dvanáct muzeí, resp. muzejních expozic. Čtyři z nich se nacházejí za hranicemi zájmového území, avšak patří mezi jedny z nejvíce charakteristických institucí regionu. Zaniklé krajině horského zemědělství a typické architektuře venkovských a zemědělských staveb se věnuje ve svých sbírkách devět institucí. Z nich největší tvoří Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, Krkonošské muzeum v Jilemnici a Muzeum Podkrkonoší v Trutnově.
Kromě tradičních expozic k dějinám obcí, regionu, zemědělství, lesnictví a drobných lidových řemesel se prezentují specifické činnosti spojené se životem v horské oblasti a k jejichž rozvoji na území Krkonoš došlo za vlády rodiny Harrachů – lnářství (od 16. století, velkého rozmachu dosáhlo zejména v 18. století) a lyžování (od sklonku 19. století, kdy hrabě Harrach při své cestě do Norska poprvé spatřil lyže). K typickým odvětvím, která tvoří v Krkonoších nesmazatelnou stopu, patří také hornictví. Je prezentováno ve dvou specializovaných muzeích (v Černém dole a Harrachově) a okrajově pak v Městském muzeu v Žacléři.
Archivní dokumenty k modelovému území Krkonoše je možné nalézt zejména ve Státním okresním archivu Semily.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)
