Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Staré Město pod Landštejnem

Modelová oblast se nachází v periferním území ve výběžku území Česka jižně od silnice 1. třídy Jindřichův Hradec – Slavonice a je spravováno obecním úřadem Starého Města pod Landštejnem. Jde o poměrně velké území při rakouské hranici, na kterém se až do počátku 50. let minulého století nacházelo devět sídel a několik samot: Košťálkov, Kuní, Oldříš, Romava, Pernárec, Lužánky, Arnolec, Košlák a Rajchéřov. Po odsunu českých Němců byla uvedená sídla nejprve jen částečně dosídlena Čechy, později z důvodů výstavby železné opony a její ochrany znovu vysídlena a postupně armádou zlikvidována. Naopak při silnici do zachovalých vesnic s minimem trvale bydlících obyvatel (Veclov, Návary) byla ve vzdálenost asi 3 km postavena kasárna pohraniční stráže (prapor) včetně garáží pro vojenskou techniku. Tyto objekty stojí dodnes bez využití. Území má vysokou nadmořskou výšku (550–675 m) a protéká jím potok Pstruhovec, který je na horním toku přehrazen a jezero využito jako zdroj pitné vody pro Dačicko, Bystřicko a Slavonicko. Potok je regulován, neboť jarní tavné vody a po silných podzimních srážkách ohrožoval nízko položené domy Starého Města pod Landštejnem. Pod tímto malým městem (v roce 1869 zde žilo, 1681 obyvatel, dnes pouze přibližně 500) byla s podporou EU vystavěna čistírna odpadních vod a na severním okraji také suchý poldr k zachycení přívalových vod. Zrušením sídel mezi Starým Městem a hranicí s Rakouskem byl pro zajištění zemědělské funkce vystavěn rozsáhlý areál státního statku Nová Bystřice, farma Staré Město (vepříny, kravíny, opravny zemědělských strojů aj.), který je dnes po privatizaci využíván několika soukromými firmami. Z pouhého výčtu těchto zásadních změn (likvidace a výstavba domů a technických objektů) ve využití krajiny modelového území vyplývají jednoznačné závěry o změnách funkcí tohoto území.

Všechny části území spravovaného Starým Městem dosáhly maxima počtu obyvatel před první světovou válkou, pět z osmi místních částí pak již v roce 1880. Od těchto let s maximem počtu obyvatel se trvale počet snižoval, po odsunu českých Němců pak razantně. V Návarech již od roku 1980 nebyl v obci žádný trvale bydlící, deset domů bylo vesměs využito jako chalupy. Podobně tomu bylo i v dalších místních částech. V roce 1869 byla průměrná hustota zalidnění 55 obyvatel na km², v roce 2011 již jen 7 obyvatel na km². V modelovém území připadalo v roce 1869 6–7 obyvatel na jeden dům, v roce 2011 již jen cca dva.

Proměnu struktury půdního fondu dobře prezentuje index změny za jednotlivá období, V letech 1845–1896 se pohyboval mezi 3–10, v širším zázemí až 15. Největších hodnot dosáhl index změny v letech 1948–1990 (7–25). Celkově mezi roky 1845–2010 má většina katastrů zázemí hodnoty vyšší než 25, méně pak východní část zázemí (7–15). Jihovýchodní část zázemí vykazovala v roce 1845 podíl orné půdy nad 50 %, v roce 2010 tento podíl byl nižší asi 35 %. Lze shrnout, že území dlouhodobě snižovalo podíl orné půdy prakticky ve všech katastrech. V roce 2010 navíc tento podíl bude celkově nižší, neb část pozemků orné půdy nebyla převedena do jiné kategorie využití (většinou trvalé travní porosty). Produkční schopnost zemědělské půdy je překvapivě poměrně vysoká (nad průměrem Česka), nejvyšší je na jihu a jihovýchodě širšího zázemí. Podíl trvalých travních porostů byl vždy vyšší v západní části území, kde se v jednotlivých časových horizontech pohyboval od 15 do 25 %, v roce 2010 spíše nad 25 %, což ovlivňuje vyšší nadmořská výška krajiny.

Do odsunu českých Němců lze hovořit o poměrně jednoznačné funkci zemědělsko obytné, v období 1948–1990 šlo o území prakticky dostupné pouze pro několik bydlících rodin, resp. později již jen pro vojáky pohraniční stráže a prověřené zaměstnance státního statku. To představuje funkci militární a zemědělsko-obytnou. Uvolněním hranice po roce 1990 jde o velmi významný nárůst funkce rekreační (především letní) spojené s militární historií, cyklistikou, historií (Slavonice, Landštejn aj.) a houbařením. Nejde přitom jen o české návštěvníky, ale i turisty ze zahraničí (Nizozemsko, Belgie, Rakousko aj.) obdivující členitou a zvlněnou krajinu České Kanady s nízkou hustotou zalidnění a silnou přeměnou mnohých sídel na rekreační funkci (chalupaření, částečně i penziony pro návštěvníky) s velmi dobrou úrovní stavebního stavu objektů. Právě tato funkce umožnila přežití charakteristických původních zemědělských objektů ve stavu více méně tradičním. Ve Veclově došlo k odprodeji kostela po jeho odsvěcení do rukou zahraničního majitele, který tento objekt udržuje jako rekreační chalupu.

Nárůst environmentální kvality území souvisí s nižší hustotou zalidnění a podstatně vyššími počty lesní zvěře (jelení, srnci, prasata, mufloni aj.) a také s pestrou strukturou krajinného pokryvu. V území a nejbližším zázemí jsou vybudovány trojjazyčné tabule čtyř naučných stezek. Osudy této krajiny však byly natolik pestré, že ta nejdůležitější orientovaná na změny interakce mezi přírodou a společností bohužel schází.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011