Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
V oblasti převažují širokolisté teplomilné trávníky (T3.4), tato relativně živinami chudá společenstva lze považovat za určité relikty předintenzifikačního kulturního bezlesí přestože vznikla z naprosté většiny na bývalé orné půdě (viz tab. 1). Stejně jako v ostatních našich vojenských prostorech se však toto území vyhnulo kolektivizaci a chemizaci zemědělství, což umožnilo přežití řady konkurenčně slabých druhů vázaných v tradiční zemědělské krajině na pastviny, meze, úhory a ostatní s různou periodicitou narušovaná stanoviště. Význačnými druhy takových stanovišť jsou v území například hořec křížatý (Gentiana cruciata), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a mnoho dalších. Tyto hodnotné biotopy se v oblasti udržely díky narušování drnu vojenskou technikou, případně v důsledku požárů vznikajících při ostrých střelbách. V současnosti je management lokalit zajišťován opět pojezdy terénních vozidel a chovem několika druhů velkých býložravců. Podobně jsou na narušovaná stanoviště vázány i jiné, v území daleko vzácnější biotopy, z nichž nejvýznačnějsí jsou písčiny s paličkovcem šedavým (T5.2), s některými vzácným druhy, například nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ovsíček obecný (Aira caryophyllea). Tyto porosty však vznikly na plochách historicky registrovaných jako les nejspíše rozvolněním bývalých lesních porostů opět vojenskou činností.
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T3.3 a T3.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
2,99% |
29,76% |
64,15% |
0,33% |
2,67% |
0,10% |
231380,3 |
T1.10 |
0,04% |
99,96% |
447,9 |
||||
T1.5 |
97,36% |
0,06% |
2,30% |
0,29% |
6064,8 |
||
T3.4 |
3,90% |
2,05% |
91,47% |
2,01% |
0,48% |
0,09% |
3670793,5 |
T4.2 |
26,63% |
69,01% |
2,80% |
1,30% |
0,26% |
14018,0 |
|
T5.2 |
83,09% |
15,90% |
1,01% |
1113,9 |
|||
T8.1 |
64,99% |
0,27% |
33,72% |
1,02% |
17473,7 |
||
celkem |
4,12% |
3,92% |
89,35% |
1,91% |
0,61% |
0,09% |
3941292,1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesy nedoznaly v území velkých změn, část porostů vznikla na bývalých polích, naprostá většina současných lesních biotopů je kontinuální.
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L7.1, L7.2 a L7.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
celková rozloha [m2] |
L3.1 |
92,27% |
0,75% |
5,64% |
1,34% |
1040550,5 |
L7.1 |
93,96% |
0,48% |
4,57% |
0,99% |
1624733,5 |
L7.2 |
100,00% |
21181,5 |
|||
L7.4 |
68,84% |
5,04% |
21,02% |
5,10% |
147273,8 |
celkem |
92,08% |
0,81% |
5,78% |
1,32% |
2833739,3 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.