Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá kulturní krajina jihočeského pohraničí v České Kanadě: Veclov, Návary, Rajchéřov, Košťálkov

Modelové území v České Kanadě leží na jihu České republiky při hranicích s Rakouskem, na jihu geomorfologické oblasti IIC Českomoravská vrchovina, v geomorfologickém celku IIC-6 Javořická vrchovina, geomorfologickém podcelku IIC-6B Novobystřická vrchovina a geomorfologickém okrsku IIC-6B-9 Vysokokamenská vrchovina. Východní část, Veclov a Košťálkov, zasahuje také do geomorfologického okrsku IIC-6B-5 Landštejnská kotlina. Geologické podloží tvoří žuly a granodiority centrálního moldanubického plutonu, mladší pokryvné útvary jsou zastoupené jen ve sníženinách a ve velmi malé mocnosti. Území leží na hlavním evropském rozvodí mezi Labem a Dunajem. Východní část (Landštejnská kotlina) patří do povodí Dyje a tím pádem Dunaje a úmoří Černého moře, většina Vysokokamenské vrchoviny do povodí Lužnice, tedy Labe a úmoří Severního moře.

Reliéf je poměrně plochý a typologicky má charakter pahorkatiny, nikoliv vrchoviny. Nadmořská výška na většině území se pohybuje v rozpětí 600-700 m, v Landštejnské kotlině klesá na 510-600 m. Kupovitý pahorkatinný reliéf je ovlivněn vlastnostmi žulového podloží, vyskytují se četné ploché pahorky typu ruwar s žulovými balvany na povrchu, případně drobnými výchozy žulového skalního podloží (např. Hadí vrch). Svahy jsou táhlé a velmi mírné s převládajícím malým sklonem do 5°. Údolí jsou široce rozevřená a mělká. Na žulových výchozech a balvanech jsou vyvinuté typické žulové mikrotvary reliéfu jako jsou skalní výklenky, hřibovité tvary, skalní mísy, žlábkové pseudoškrapy, basis – tafoni.

Česká Kanada v mírně teplé klimatické oblasti MT3 (podle Quitta) s průměrnou roční teplotou kolem 6 až 7°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700-800 mm. V zimě se většinou vytváří sněhová pokrývka, i když nevydrží souvisle po celé zimní období. Léto bývá proměnlivé, v poslední době se vlivem globálního oteplení vyskytují i delší období sucha. Na podzim a v zimě bývají časté inverze.

V půdním krytu převládají kambizemě modální až dystrické vytvořené na žulových zvězralinách, v centrální zalesněné žulové oblasti Novobystřické vrchoviny kryptopodzoly modální a oglejené, ve sníženinách pseudogleje.

Území leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 67 Českomoravská vrchovina. V nejvyšších polohách nad 700 m na severu se objevují i prvky oreofytika, fytogeografický okres 90 Jihlavské vrchy. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 16 Českomoravská vrchovina, výškový vegetační stupeň 4 bukový a 5 jedlovobukový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na většině území kyselá (acidofilní) biková bučina na žulovém podloží, místy s jedlí a smrkem, na zamokřených dnech údolí olšina se střemchou, místy s dubem.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají v centrální části Novobystřické vrchoviny a v jejím okrsku Vysokokamenská vrchovina kulturní lesní porosty jehličnatého lesa s převahou smrku a příměsí borovice, modřínu, buku a jenom ojediněle také jedle. Na okrajích lesů a pastvin i solitérně na pastvinách se vyskytují zásluhou poválečného vývoje, charakterizovaného extenzifikací využívání i částečným opuštěním zemědělské půdy, četné náletové porosty břízy jako pionýrské dřeviny i solitéry dubu, javoru klenu nebo smrku.

Značnou část zemědělské půdy tvoří extenzivně využívané pastviny a louky, místy se skupinami nebo solitéry stromů. Nižší Landštejnská kotlina na východě území je více odlesněná a v okolí Starého Města pod Landštejnem využívaná převážně jako orná půda.

Celé zájmové území je součástí rozsáhlého přírodního parku Česká Kanada, vyhlášeného v roce 1994 na ploše 283 km². V území bylo dále vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území. V jádrovém území mezi Návary a Rajchéřovem je to zejména přírodní rezervace Hadí vrch s jedinečným porosty dnes již vzácného a mizejícího jalovce obecného (Juniperus communis) a vřesovištěm na kyselém žulovém podloží. Hadí vrch, který leží přímo na hlavním evropském rozvodí, je také vyhlášen jako evropsky významná lokalita (EVL).     

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika 

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Staré Město pod Landštejnem

Modelová oblast se nachází v periferním území ve výběžku území Česka jižně od silnice 1. třídy Jindřichův Hradec – Slavonice a je spravováno obecním úřadem Starého Města pod Landštejnem. Jde o poměrně velké území při rakouské hranici, na kterém se až do počátku 50. let minulého století nacházelo devět sídel a několik samot: Košťálkov, Kuní, Oldříš, Romava, Pernárec, Lužánky, Arnolec, Košlák a Rajchéřov. Po odsunu českých Němců byla uvedená sídla nejprve jen částečně dosídlena Čechy, později z důvodů výstavby železné opony a její ochrany znovu vysídlena a postupně armádou zlikvidována. Naopak při silnici do zachovalých vesnic s minimem trvale bydlících obyvatel (Veclov, Návary) byla ve vzdálenost asi 3 km postavena kasárna pohraniční stráže (prapor) včetně garáží pro vojenskou techniku. Tyto objekty stojí dodnes bez využití. Území má vysokou nadmořskou výšku (550–675 m) a protéká jím potok Pstruhovec, který je na horním toku přehrazen a jezero využito jako zdroj pitné vody pro Dačicko, Bystřicko a Slavonicko. Potok je regulován, neboť jarní tavné vody a po silných podzimních srážkách ohrožoval nízko položené domy Starého Města pod Landštejnem. Pod tímto malým městem (v roce 1869 zde žilo, 1681 obyvatel, dnes pouze přibližně 500) byla s podporou EU vystavěna čistírna odpadních vod a na severním okraji také suchý poldr k zachycení přívalových vod. Zrušením sídel mezi Starým Městem a hranicí s Rakouskem byl pro zajištění zemědělské funkce vystavěn rozsáhlý areál státního statku Nová Bystřice, farma Staré Město (vepříny, kravíny, opravny zemědělských strojů aj.), který je dnes po privatizaci využíván několika soukromými firmami. Z pouhého výčtu těchto zásadních změn (likvidace a výstavba domů a technických objektů) ve využití krajiny modelového území vyplývají jednoznačné závěry o změnách funkcí tohoto území.

Všechny části území spravovaného Starým Městem dosáhly maxima počtu obyvatel před první světovou válkou, pět z osmi místních částí pak již v roce 1880. Od těchto let s maximem počtu obyvatel se trvale počet snižoval, po odsunu českých Němců pak razantně. V Návarech již od roku 1980 nebyl v obci žádný trvale bydlící, deset domů bylo vesměs využito jako chalupy. Podobně tomu bylo i v dalších místních částech. V roce 1869 byla průměrná hustota zalidnění 55 obyvatel na km², v roce 2011 již jen 7 obyvatel na km². V modelovém území připadalo v roce 1869 6–7 obyvatel na jeden dům, v roce 2011 již jen cca dva.

Proměnu struktury půdního fondu dobře prezentuje index změny za jednotlivá období, V letech 1845–1896 se pohyboval mezi 3–10, v širším zázemí až 15. Největších hodnot dosáhl index změny v letech 1948–1990 (7–25). Celkově mezi roky 1845–2010 má většina katastrů zázemí hodnoty vyšší než 25, méně pak východní část zázemí (7–15). Jihovýchodní část zázemí vykazovala v roce 1845 podíl orné půdy nad 50 %, v roce 2010 tento podíl byl nižší asi 35 %. Lze shrnout, že území dlouhodobě snižovalo podíl orné půdy prakticky ve všech katastrech. V roce 2010 navíc tento podíl bude celkově nižší, neb část pozemků orné půdy nebyla převedena do jiné kategorie využití (většinou trvalé travní porosty). Produkční schopnost zemědělské půdy je překvapivě poměrně vysoká (nad průměrem Česka), nejvyšší je na jihu a jihovýchodě širšího zázemí. Podíl trvalých travních porostů byl vždy vyšší v západní části území, kde se v jednotlivých časových horizontech pohyboval od 15 do 25 %, v roce 2010 spíše nad 25 %, což ovlivňuje vyšší nadmořská výška krajiny.

Do odsunu českých Němců lze hovořit o poměrně jednoznačné funkci zemědělsko obytné, v období 1948–1990 šlo o území prakticky dostupné pouze pro několik bydlících rodin, resp. později již jen pro vojáky pohraniční stráže a prověřené zaměstnance státního statku. To představuje funkci militární a zemědělsko-obytnou. Uvolněním hranice po roce 1990 jde o velmi významný nárůst funkce rekreační (především letní) spojené s militární historií, cyklistikou, historií (Slavonice, Landštejn aj.) a houbařením. Nejde přitom jen o české návštěvníky, ale i turisty ze zahraničí (Nizozemsko, Belgie, Rakousko aj.) obdivující členitou a zvlněnou krajinu České Kanady s nízkou hustotou zalidnění a silnou přeměnou mnohých sídel na rekreační funkci (chalupaření, částečně i penziony pro návštěvníky) s velmi dobrou úrovní stavebního stavu objektů. Právě tato funkce umožnila přežití charakteristických původních zemědělských objektů ve stavu více méně tradičním. Ve Veclově došlo k odprodeji kostela po jeho odsvěcení do rukou zahraničního majitele, který tento objekt udržuje jako rekreační chalupu.

Nárůst environmentální kvality území souvisí s nižší hustotou zalidnění a podstatně vyššími počty lesní zvěře (jelení, srnci, prasata, mufloni aj.) a také s pestrou strukturou krajinného pokryvu. V území a nejbližším zázemí jsou vybudovány trojjazyčné tabule čtyř naučných stezek. Osudy této krajiny však byly natolik pestré, že ta nejdůležitější orientovaná na změny interakce mezi přírodou a společností bohužel schází.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011