Jádrové území		Širší území

Česká Kanada – Staré Město pod Landštejnem, Veclov, Návary, Rajchéřov, Košťálkov

Modelové území jižní části tzv. České Kanady jižně od Starého Města pod Landštejnem při hranicích s Rakouskem, katastrální území Veclov, Návary, Rajchéřov a Košťálkov, je podobně jako Šumava příkladem zaniklé kulturní krajiny v pohraničí. Také zde došlo po 2. světové válce k vysídlení převládajícího německého obyvatelstva a po roce 1948 zde padla tzv. „železná opona“.

Do roku 1945 to byla venkovská kulturní krajina s pravidelným osídlením a běžným hospodářským využíváním, s funkcí zemědělskou a lesnickou. V letech 1945-1946 byl v několika etapách zorganizován odsun německého obyvatelstva, současně docházelo i k živelným útěkům za hranice. Ve stejné době přicházeli do území novousedlíci české národnosti, kteří obsazovali opuštěné domy po Němcích. Významnou část mezi nimi zaujímali volyňští Češi a Češi z Rumunska. Mnozí novousedlíci však přidělené domy hospodářství zase brzy opustili. Nepodařilo se tak znovu osídlit obec Rajchéřov, odkud v roce 1946 odešla velká skupina nových majitelů poté, co se rozšířila zvěst, že okolí obce bude zalesněné z důvodu blízkosti státní hranice. O několik let později byla ves skutečně zlikvidována při budování tzv. železné opony. Podobně zanikla a byla srovnána se zemí také vesnice Košťálkov, která se stejně jako Rajchéřov nacházela příliš blízko u státní hranice s Rakouskem a po roce 1948 se stala součástí nepřístupného pohraničního pásma. Naopak alespoň částečně zůstaly zachované dnes malé vesničky Veclov a Návary, které se nacházely těsně před nepřístupným pohraničním pásmem. Ve Veclově žije dnes asi 9 trvale bydlících obyvatel, v Návarech nebyl dokonce ani jediný trvale bydlící. Zachovalé domy jsou ale vesměs citlivě opravené a slouží jako rekreační chalupy. V Návarech vznikl penzion s chovem koní, který nabízí ubytování a projížďky na koních.

Rekreační využití, byť zatím jenom velmi mírné, charakterizuje posun a změnu krajinných funkcí. Z produkční krajiny zemědělsko-lesnické se krajina změnila směrem k převládající rekreační funkci. Intenzita hospodářského vyžívání krajiny se snížila. Lesnictví, těžba dřeva a pěstování lesa, a zemědělství jsou tu stále přítomny, ale zemědělství je velmi extenzivní. Pouze v severní části území od Starého Města zasahují rozsáhlá kolektivizovaná pole, na zbývající větší části území orná půda zanikla. Bývalá pole byla zatravněna nebo i zalesněna. Celkově se zde zvýšila výměra lesa. Zemědělská půda je využívaná extenzivně jako pastviny nebo louky.

V Rajchéřově se po roce 1990 objevil záměr zahraničního investora z Nizozemí vybudovat zde obří rekreační středisko pro zahraniční klientelu s kapacitou až několik tisíc osob, tento záměr se však neuskutečnil z důvodu kolize s ochranou přírody. Volná krajina umožňuje však například konání závodů psích spřežení, šetrnou pěší a cykloturistiku. V roce 2006 byl v místě bývalého Košťálkova obnoven přechod do Rakouska, vznikl zde málo frekventovaný hraniční přechod Košťálkov – Kleintaxen.