Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička, Přemysl Štych

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1828 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	0,42	0,00	-0,42
ostatní plochy	2,23	1,65	-0,58
vodní plochy	5,77	4,99	-0,78
lesní plochy	12,30	61,64	49,34
orná půda	53,18	11,24	-41,94
trvalé travní porosty	25,83	15,44	-10,40
trvalé kultury	0,26	0,00	-0,26
neudržované plochy	0,00	5,04	5,04

 

V modelovém území Starého Města pod Landštejnem, konkrétně v katastrech Rajchéřov a Košťálkov lze skutečně mluvit o zaniklé krajině horského zemědělství. V roce 1828 zaujímala zemědělská půda v území téměř 80 % rozlohy (orná půda, trvalé travní porosty, trvalé kultury). Zcela dominovala orná půda, která pokrývala více než polovinu jeho rozlohy (dnes pouze 11 %). Vedle orné půdy došlo k významnému úbytku další kategorie zemědělské půdy – trvalých travních porostů (o více než 10 procentních bodů). Z původních 80 % se rozloha zemědělské půdy do roku 2019 zmenšila na 27 %.

Veškeré plochy zemědělské půdy se do současnosti přeměnily pouze na dvě kategorie. První z nich je les, jehož rozloha se zvětšila o téměř 50 procentních bodů. Druhou jsou neudržované plochy, které se v území objevily nově a zaujímají celých 5 % jeho rozlohy. Zcela zanikla sídelní funkce území a s ní veškeré zastavěné plochy. Ubyly i ostatní plochy, což je v rámci Česka jev zcela výjimečný. Zajímavý je vysoký podíl vodních ploch v roce 1828, ty se však z velké části zachovaly až do současnosti. Ze zemědělské krajiny se v tomto území v průběhu uplynulých 191 let stala krajina lesní s nezanedbatelným podílem vodních ploch. Stále jsou zastoupeny i plochy zatravněné a ve východní části se zachovala částečně i orná půda. Je ale zřejmé, že došlo k významnému útlumu zemědělských aktivit a původní zemědělská krajina zanikla.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.