Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Libavá
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
|
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
|
Hranice |
Stálá expozice posádky Hranice |
|
|
Budišov nad Budišovkou |
Muzeum břidlice |
|
|
Šternberk |
Expozice času |
|
|
Potštát |
Expozice historie Potštátska |
https://www.regionhranicko.cz/muzea/Expozice-Historie-Potstatska |
Výsledky
Zájmové území Libavá reprezentují pouze čtyři paměťové instituce. Militárním krajinám a tematice vojenství se přímo věnuje pouze jedna z nich – expozice posádky Hranice – která se ovšem nachází za hranicemi vymezeného zájmového území. Expozice představuje historii vojenství v této oblasti od Rakouska-Uherska až po vznik Armády České republiky. Vojenský újezd Libavá však vznikl v 50. letech 20. století a je dodnes funkční, proto se mu žádná z expozic dosud nevěnuje.
Zbylé tři expozice se nachází v širším zájmovém území, ale se sledovanou proměnou krajiny nijak přímo nesouvisejí. Expozice Potštátska představuje tradiční výstavy věnované dějinám regionu. Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou se zabývá hornictvím, těžbou a geologií v této lokalitě. Zcela tematicky odlišná je pak poslední expozice ve Šternberku, která se věnuje metodám měření času a k tomu potřebným pomůckám od starověku až do dnešní doby. Jedná se o moderní naučnou expozici určenou návštěvníkům všech věkových kategorií.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)
