Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklé ovocnářství v Českém středohoří: Dubice, Moravany, Dolní Zálezly

Sledované území leží v geomorfologickém celku IIIB-5 České středohoří, severní část patří ke geomorfologickému podcelku IIIB-5A Verneřické středohoří a jižní část k podcelku IIIB-5B Milešovské středohoří. Geologické podloží tvoří neogenní vulkanity – čediče, znělce a trachyty. Mladší pokryvné útvary jsou jen málo mocné a nesouvislé, s výjimkou sprašového pokryvu na zarovnaném povrchu západně od Dubic. Na příkrých svazích se vyskytují četné kamenné sutě.

Reliéf je velmi členitý, jednak zásluhou neovulkanických struktur, které tvoří vypreparovaná tělesa povrchového a hlavně podpovrchového vulkanismu, především ale také díky hlubokému antecedentnímu údolí řeky Labe. Průlomové labské údolí hluboké 200 -400 m zde tvoří dominantní makroformu reliéfu. Příkré údolní svahy mají převládající sklon 15 – 25°, místy přecházejí do srázů se skalními výchozy a sklonem 25 – 35° i více. Další významné makroformy představují vypreparované lakolity v podobě kužele Milešovky, Kletečné, Lovoše, Kubačky, Deblíku a dalších výrazných vrcholů Českého středohoří. Nadmořská výška celého zájmového území se pohybuje od 140 m na hladině Labe až po 837 m na vrcholu Milešovky, v jádrovém území do 500 m. Převládající výškové rozdíly se pohybují mezi 150 – 300 m a typologicky odpovídají členité vrchovině, místy však dosahují 300 – 400 m a odpovídají tak ploché hornatině. Četné jsou drobné skalní výchozy neovulkanických hornin, vypreparované skalky a skalní hradby, mrazové sruby a srázy, terénní skalní stupně a na nich malé vodopády. V jádrovém území západně od Dubice se táhne pás sníženého rovinatého terénu se zarovnanými povrchy v nadmořské výšce 300 – 350 m, který od sebe odděluje Milešovské a Verneřické středohoří.

Většina území patří do klimatické oblasti mírně teplé, ale nejnižší polohy u Labe (Dolní Zálezly) spadají do oblasti teplé (podle staršího Quittova členění) a naopak nejvyšší polohy středohoří (Milešovka, Kletečná) do klimatické oblasti chladné. Klimatické poměry jsou tedy rozrůzněné a silně závislé na nadmořské výšce, topoklimaticky dále závisí na poloze v reliéfu, orientaci svahů (oslunění). Průměrná roční teplota kolísá podle nadmořské výšky v rozmezí 5 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 600 mm. V labském údolí se vyskytují četné mlhy a inverze. Vrcholy Českého středohoří, v první řadě Milešovka, jsou zase velmi větrné. Léto bývá často suché, zima mírná s nestálou sněhovou pokrývkou.

V půdním krytu převládají kambizemě modální, eutrofní, vytvořené na zvětralinách bazických hornin (neovulkanitů). Na sprašovém pokryvu v pásmu sníženého reliéfu západně  od Dubic se vyskytují i hnědozemě modální.

České středohoří patří k fytogeografickému obvodu Českého termofytika, fytogeografický okres 4 Lounsko-labské středohoří a podokres 4b Labské středohoří. Jen nejvyšší polohy patří mezofytiku, fytogeografický okres 44 Milešovské středohoří. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 5 České středohoří. Vzhledem k výškové členitosti je v území zastoupeno několik výškových vegetačních stupňů (1 – 4) od doubrav po bučiny. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na většině území černýšová dubohabřina, ve vyšších polohách a na vlhčích k severu orientovaných svazích květnatá bučina, na osluněných suchých svazích bazifilní teplomilná doubrava a břeková doubrava, lokálně suťové lesy a fragmenty skalních stepí.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají listnaté lesy pestrého druhového složení tvořené dubem, lípou, javorem, jilmem, jasanem, habrem a břízou, charakteristickým druhem Českého středohoří je jeřáb břek. Keřové patro v podrostu listnatých stromů je rovněž druhově bohaté – tvoří je brslen, svída, líska, ptačí zob a mnoho dalších druhů listnatých keřů. Z jehličnatých dřevin je původní pouze nehojná borovice lesní v reliktní poloze na skalních vyhlídkách nad labským údolím. Zemědělská půda se vyskytuje v jádrovém území především v pásu sníženého rovinatého reliéfu severně a západně od Dubice. Mírné svahy v členitějším reliéfu v okolí Moravan a Stebna již byly zatravněné a jsou využité jako extenzivní pastviny. Bývalé ovocné sady byly zrušeny a patří již minulosti.

Celé zájmové území je součástí rozsáhlé chráněné krajinné oblasti České středohoří. Vzhledem k vysoké členitosti reliéfu, vysoké geodiverzitě a biodiverzitě, charakteristickému krajinnému rázu je přírodoochranná funkce zájmového území mimořádně významná v národním i evropském měřítku.