Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Vývoj kulturního bezlesí v oblasti Živohošťska byl poměrně specifický. Pastvin i luk bylo v oblasti v polovině 19. století poměrně málo a většina bezlesí byla podle stabilního katastru zorněna. Dokonce i v úzké, dnes zatopené, nivě Vltavy byla především pole. Více než polovina současných ekologicky cennějších travních porostů vznikla poměrně recentním odlesněním (viz graf 1 a mapa 1), které je zřetelné již na mapách III. vojenského mapování. Samozřejmě neznáme přesně podobu lesů v polovině 19. stol., ale nejspíše se jednalo o pastevně využívané lesy, které přecházely v bezlesí postupně, jak naznačuje jejich mozaikovitý charakter ještě v 50. letech 20. stol. (www.kontaminace.cenia.cz). Možná se tedy nejedná o tak radikální změnu krajinného pokryvu, jak naznačují data stabilního katastru. Dalších 38% procent současných travních porostů se nachází na bývalých polích. To již odpovídá obecným trendům v naší krajině a je to důsledek extenzifikace zemědělství od 90. let 20. stol. Kontinuální travní porosty tvoří jen zlomek současné rozlohy, je to zejména proto, že jich bylo i v minulosti málo a navíc mnohé z nich zarostly lesem.

Přestože plošné změny vegetace máme dobře zdokumentovány, o změnách jejího druhového složení v nemáme žádné informace. Lze pouze konstatovat, že v nivě Vltavy zanikly spíše drobné fragmenty aluviálních psárkových luk, v nivách menších toků nejspíše zanikly v důsledku absence hospodaření vlhké pcháčové louky. Hojnější také nejspíše bývala oligotrofní společenstva acidofilních trávníků, která se v oblasti mimo skalní biotopy vyskytují dnes už pouze v malých fragmentech. Acidofilní trávníky mizejí s omezením pastvy a kvůli eutrofizaci prostředí. Jediným typem společenstva, které se dnes jistě vyskytuje daleko častěji než dříve jsou ovsíkové louky hojné na bývalých polích.

Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T1.6 a T5.5) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)

Obr 1: Rozsáhlé zatravněné plochy bývalých polí (pohled z Drtinovy rozhledny).

Výsledky: Lesy

Lesní společenstva jsou v oblasti reprezentována zejména dubohabřibami a dále suťovými lesy, acidofilními a teplomilnými doubravami na svazích kaňonu Vltavy. Většina dnes zachovalých lesních společestev se nachází na místech kontinuálních lesních porostů nebo míst na stabilním katastru mapovaných jako skály (obr. 2, graf 2). Tato místa ovšem i tehdy pravděpodobně hostila jakousi dřevinnou vegetaci, i když zápoj dřevin byl nejspíše nižší než dnes. Ovšem i některé sekundární lesy dnes představují zajímavou vegetaci. Na nemnoha bývalých polích se vyvinuly dubohabrové lesy. Zajímavé jsou lesy na vrchu Besedná (496 m n. m.), které zjevně bývaly pastevními lesy, jak dokládá zejména ještě hojný výskyt jalovce nebo lísky a vysoká strukturní heterogenita těchto jinak druhově chudých lesů. Přestože nemáme příme doklady o změnách lesní vegetace, je z uvedených údajů patrné, že v polohách mimo skalní svahy vymizely potenciálně druhově bohaté světlé lesy. 

 Mapa 2: Lesní vegetace (L2.2, L3.1, L4, L5.1, L5.4, L6.5B, L7.1)
podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

 Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)

Obr. 2: Dubohabřina na bývalém poli	Obr. 3: Acidofiní doubrava na hraně vltavského údolí

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.