Střední Povltaví: Dynamika krajinné struktury

stredni povltavi 1

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Dále byla provedena interpretace změny vegetace ve vybraných biotopech.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití území“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód (viz tab. 1). V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Zhodnocení změn flóry a vegetace ve vybraných biotopech probíhalo pomocí terénního výzkumu.

Tabulka 1: Třídy krajinného pokryvu a jejich kódy

 Krajinný pokryv

 Legenda 

 Zastavěné plochy

1

 Vodní plochy

2

 Lesní plochy

3

 Orná půda

4

 Trvalý travní porost 

5

 Trvalé kultury

6

 Opuštěná půda

7

 Ostatní plochy

8

Výsledky

V krajině hluboce zaříznutého údolí Vltavy jižně od Prahy se krajinný pokryv proměnil téměř na polovině rozlohy (4,1 km2 z 8,6 km2, tzn. 48 %). Velký vliv na proměnu má vznik tzv. Vltavské kaskády, zde konkrétně vodní nádrže Slapy, která zvýšila hladinu Vltavy. Vodní plochy se tak rozšířily na úkor orné půdy (0,6 km2), trvalých travních porostů (0,8 km2) a lesních ploch (0,3 km2).

Dále ubývalo orné půdy ve prospěch trvalého travního porostu (0,8 km2) a lesích ploch (0,2 km2). Vybudování přehrady s sebou přineslo i novou funkci využití území – rekreaci, která je v LCF přítomna jako změna orné půdy v ostatní plochy (0,5 km2).

Změny na vodní plochy díky výstavbě přehrady se projevily u významných vodních toků v území – řeky Vltavy a potoka Mastníka. Na tyto nově zatopené oblasti navazují ostatní plochy – rekreační areály Živohošť a Nová Živohošť. Dále a výše od řeky probíhala extenzifikace využití území v podobě přeměny z orné půdy na trvalý travní porost a lesní plochy. Zejména na severozápadě území pak docházelo i ke změně z lesních ploch na trvalý travní porost.

Povltaví

  Tabulka 2: Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností s rozlohou nad 0,2 km2. 

 LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

 z orné půdy na trvalý travní porost

0,80

9,33

19,60

 z orné půdy na vodních plochy

0,57

6,66

13,98

 z trvalého travního porostu na vodní plochy 

0,47

5,48

11,50

 z orné půdy na ostatní

0,46

5,38

11,31

 z lesních ploch na trvalý travní porost

0,35

4,13

8,67

 z lesních ploch na vodní

0,29

3,39

7,12

 z orné půdy na lesní plochy

0,20

2,37

4,97

Literatura