Jádrové území		Širší území

Novomlýnské nádrže

Vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě tvoří soustava 3 plošně rozsáhlých a relativně mělkých vodních nádrží na řece Dyji: Horní nádrž (Mušovská) má plochu 528 ha a max. hloubku 4,3 m, Střední nádrž (Věstonická) plochu 1031 ha a max. hloubku 5,3 m, Dolní nádrž (Novomlýnská) plochu 1688 ha a max. hloubku 7,8 m. Dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě, celá kaskáda pak zaujímá plochu 32,3 km2. Průměrná hloubka je malá a často nepřesahuje 2 m.

Celé vodní dílo bylo postaveno v letech 1975-1989. Postavením a napuštěním nádrží došlo k zaplavení a nevratnému zániku v podmínkách České republiky unikátní a neopakovatelné nivní krajiny na dolním toku řeky Dyje. V široké údolní nivě Dyje se vyskytoval komplex cenných lužních lesů, aluviálních luk a břehových porostů. Zanikly hodnotné nivní mokřadní, luční a lesní ekosystémy nadregionálního významu, v nichž se vyskytovalo mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů, patřících do nejvyšších kategorií ohrožení v červených knihách. Pod vodou zmizela důležitá archeologická naleziště a vesnice Mušov, z níž zůstal nad vodou jediný artefakt – kostel svatého Linharta.

Vznikl zde úplně nový, v regionu do té doby neznámý typ vodohospodářské krajiny, kde dominantním krajinným prvkem jsou rozsáhlé umělé vodní plochy a jejich hráze. Všechny 3 hráze jsou současně využité k dopravě – vedou po nich důležité silniční komunikace. Přes nespornou a velmi citelnou ztrátu ekologických hodnot získala krajina novou atraktivitu, přitahuje mnoho návštěvníků a Novomlýnské nádrže se staly významnou destinací cestovního ruchu. Zásadní změna využití krajiny a krajinného rázu znamenala také nové příležitosti pro ekonomický rozvoj a pro podnikání obyvatel okolních obcí.

Novomlýnské nádrže se staly nejvýznamnější rybářskou a ornitologickou lokalitou na jižní Moravě. Komplex nádrží dnes díky své ploše a poloze představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu lze pozorovat až 30 tisíc kusů. K vidění tu je také několik desítek mořských orlů, kteří zde zimují. Na malých ostrůvcích pak každoročně hnízdí husy velké, kachny divoké, chocholačky, zrzohlávky a další druhy kachen. Jsou zde mnohatisícové kolonie racků chechtavých, mezi nimiž lze rozeznat i rybáky obecné, racky bouřní i černohlavé. V létě lze zahlédnout mnohé druhy bahňáků a elegantní bílé i červené volavky. V zimě tu lze pozorovat severské kachny, morčáky velké a bílé, hoholy severní, severské husy polní a běločelé. Toto druhové bohatství ptactva je ovšem pouhou náhradou za původní jedinečné lužní lesy, které jsou dnes k vidění pouze na soutoku řek Jihlavy a Svratky. Zde se nachází přírodní památka Dolní Mušovský luh, chránící zbytek tvrdého lužního lesa a porosty ladoňky vídeňské, která zde rozkvétá časně zjara. V jeho blízkosti se nachází další přírodní památka Betlém, která se v době napuštění střední nádrže stala významným útočištěm pro četné druhy živočichů, zejména obojživelníků, kteří migrovali ze zátopové oblasti. Za čtvrtstoletí pak v Betlémě vznikl přirozeným vývojem unikátní soubor suchomilných, vlhkomilných i mokřadních biotopů, připomínající vitalitou a druhovým bohatstvím lokality zatopené mušovskými nádržemi a slouží tak jako modelový příklad pozoruhodné samoobnovovací schopnosti lužní krajiny.

Významné rekreační využití nádrží se soustředilo na severní břeh Mušovské nádrže, kde byl vybudován rekreační areál ATC Merkur Pasohlávky. Rekreační využití probíhá také na Dolní (Novomlýnské) nádrži, na níž se provozuje i pravidelná rekreační lodní doprava. Pro koupání jsou však silně eutrofizované nádrže s ohledem na znečištěnou vodu nevhodné. V obcích Strachotín Dolní Věstonice a Pasohlávky vzniklo množství penzionů a dalších rekreačních zařízení. Rovinatá krajina je ideální pro cykloturistiku, na březích nádrží byly vybudovány cyklostezky. Významná je také vinařská turistika spojená s návštěvou vinných sklepů, protože se jedná o známý vinařský region a místní vinaři se této poptávce velmi pružně přizpůsobili.

V krajině kolem Novomlýnských nádrží je kromě rekreačního využití prvořadé především intenzivní zemědělské využívání výhodných půdních a klimatických podmínek, především pěstování vinné révy, meruněk a broskví i kukuřice a dalších plodin na orné půdě.