Přeměněná krajina intenzivního zemědělství: Broumovsko (Martínkovice, Otovice)

Charakteristika krajinného rázu | Krajina intenzivního zemědělství: Broumovsko

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Broumovsko představuje v rámci České republiky svérázný specifický typ kulturní krajiny s unikátní církevní a lidovou architekturou, která je více sudetská než česká. Výsledkem po mnoho staletí (od středověké kolonizace) trvajícího osídlení a hospodaření je ekologicky a esteticky cenná krajina, která má svůj genius loci (či genius regionis). Kulturní krajina Broumovska vznikla ve 13. století, v období vrcholné středověké kolonizace, která zde vycházela od broumovského kláštera. Kolonizace Broumovska byla benediktiny velkoryse promyšleným plánem, který měl za cíl posílit jejich hospodářskou základnu a tím i prestiž. Ze stejných důvodů podpořil tento plán darováním svého území i panovník. Výslednou tvář jednotlivým obcím dali německy mluvící kolonisté pocházející jednak ze sousedního Slezska, kde byl podobný způsob kolonizace již úspěšně realizován, ale také z Durynska a Flander.

Po stránce přírodních podmínek, ale i kulturně má Broumovsko mnoho společného se sousedním Kladskem, které bylo v minulosti součástí českého království, ale od ztráty Slezska v polovině 18. století se nachází na území jiného státu – nejprve Pruska, poté Německa a po roce 1945 Polska. Na území Broumovska, na rozdíl od sousedního Slezska, proběhla do počátku 18. století úplná rekatolizace, která našla své zhmotnění v razantním uplatnění barokního slohu. Na broumovském klášterním panství vznikla v té době tzv. skupina broumovských barokních kostelů. Baroko spolu s navazujícím empírem a klasicizmem takřka dokonale převrstvily předchozí stavební styly. Původně slezskou oblastí inspirovaná kultura si pak na Broumovsku v mnohém vytvořila svébytné vzorce, které se po stavební stránce nejvýrazněji projevily v průběhu 19. století vznikem jedinečné formy klasicistního statku takzvaného „broumovského typu“, jež našla jednotné uplatnění v celé oblasti broumovského výběžku.

Dalším obdobím, které výrazně, ale i rozporuplně ovlivnilo tvář Broumovska, bylo období druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Razantním, někdy až neukázněně živelným vpádem průmyslu a s ním spojené výstavby, stavebními styly historismu, eklekticizmu a méně významně secese byla v mnohém narušena uměřenost, harmonie, jednota a slohová čistota pěstovaná v předchozích slohových obdobích. Zanechalo však i výrazně pozitivní otisk v řadě pozoruhodných staveb.

Po 2. světové válce nastal ve vývoji Broumovska obrovský zlom, který byl zapříčiněn odsunem Němců, zrušením samotného Broumovského okresu, kolektivizací zemědělství a mnoha dalšími změnami. Došlo k výměně obyvatelstva a celkově k výraznému snížení počtu obyvatel, protože české a zčásti slovenské etnikum nestačilo početně vyrovnat odsunuté německé obyvatelstvo, které zde do roku 1945 silně převládalo. Slučování obcí a znárodnění průmyslu představují nepříznivé historické mezníky s negativním dopadem na hospodářství, osídlení, kulturu, ale i na celkový ráz staré kulturní krajiny a zánik historické paměti. Na venkovské zemědělské krajině v extravilánu mimo sídla se pak negativně podepsala socialistická kolektivizace, která nahradila předchozí jemnou mozaiku malých pásovitých políček hrubozrnnou mozaikou tzv. „large-scale collective openfields“. Během kolektivizace zanikla řada drobných sakrálních památek ve volné krajině, byly zaorány, nebo utopeny v rybnících. Dopady politické a hospodářské centralizace, podhorské zemědělství, nízká vzdělanost, odchod mladších obyvatel, spoléhání na pomoc exogenními způsoby regionálního rozvoje se promítají i v současném obrazu typických neduhů českého venkova i v této oblasti. Po roce 1990 dochází také zde k částečnému útlumu a extenzifikaci zemědělské výroby, což se v krajině projevilo především zatravněním hlavně v okrajových částech Broumovské kotliny. Velké lány orné půdy zůstaly v nejnižších rovinatých polohách kotliny v okolí Broumova a podél řeky Stěnavy k Martínkovicím. Region se díky své odlehlosti a uzavřeností potýká s ekonomickými problémy, s vysokou nezaměstnaností a odlivem mladých a vzdělaných skupin obyvatelstva.

V současné době jsme svědky další změny krajinné funkce kulturní krajiny Broumovska. Snížil se význam zemědělské produkční funkce, již dříve došlo zánikem textilek ke snížení a útlumu produkční funkce průmyslové, naopak stále rostou funkce mimoprodukční – turistická, rekreační, přírodoochranná. To se projevuje i na vzhledu krajiny budováním cyklostezek, občerstvovacích a ubytovacích zařízení, informačních panelů na naučných stezkách.  Pohraniční poloha Broumovska zůstává, tvoří slabou i silnou stránku potenciálního dalšího rozvoje a využití území.