Broumovsko: Dynamika krajinné struktury

Broumovsko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Ve vybraném území Broumovska v okolí Martínkovic a Otovic se proměnilo využití na celkem více než 31 % rozlohy krajiny. Docházelo především k rozšiřování orné půdy, a to především díky změně struktury krajiny, která vedla k scelování bloků orné půdy. Rozloha orné půdy tak přibývala na úkor trvalých travních porostů, lesních a ostatních ploch. Uplatňoval se i opačný proces rozrůstání trvalých travních porostů z původně orné půdy. Trvalý travní porost se také měnil na lesní plochy. Změny a jejich lokalizaci lze rozdělit do dvou skupin – plošně největší jsou změny na zemědělsky využívané půdě, kde díky změně struktury krajiny a hospodaření došlo především ke scelení ploch a nárůstu orné půdy a zároveň zániku trvalých travních porostů. Dále jsou změny lokalizovány v ulicových vesnicích, kde v jejich intravilánu došlo ke změně využití území s nárůstem lidských aktivit (ostatní plochy) a vznikem zahrad (trvalé kultury).
Broumovsko

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,1 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 trvalý travní porost -> orná půda

1,89

24,63

7,64

 orná půda -> trvalý travní porost

1,49

19,34

6,00

 lesní plochy -> orná půda

0,70

9,08

2,82

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,61

7,87

2,44

 ostatní plochy -> orná půda

0,58

7,57

2,35

 orná půda -> lesní plochy

0,40

5,26

1,63

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,38

4,93

1,53

 orná půda -> ostatní plochy

0,33

4,28

1,33

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,27

3,56

1,10

 orná půda -> trvalé kultury

0,22

2,92

0,91

 lesní plochy -> trvalý travní porost

0,15

1,97

0,61

Literatura