Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.
Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
V podhorských oblastech bývá typické, že velké rozlohy luk vznikly na bývalé orné půdě, nejinak je tomu i ve zkoumaném území v okolí Čunkova. Téměř všechny současné mezofilní ovsíkové louky (T1.1) jsou na stabilním katastru zakresleny jako pole. Týká se to i téměř poloviny poháňkových pastvin (T1.3) a čtvrtiny vlhkých pcháčových luk (T1.5). Vlhké pcháčové louky jsou zde asi nejcennějšími biotopy a za zmínku stojí, že i na bývalých polích se zde vyskytují některé vzácnější druhy (Dactylorhiza majalis). Většina luk vzniklých na bývalých polích má ale nízkou kvalitu (z hlediska reprezentativnosti biotopu).
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
zahrady |
Celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
3.1% |
6.4% |
88.5% |
1.6% |
0.3% |
111105.5 |
|
|
T1.3 |
1.8% |
46.0% |
50.3% |
2.0% |
9970.1 |
||
|
T1.5 |
6.2% |
67.5% |
26.2% |
0.1% |
86677.3 |
||
|
T1.6 |
5.2% |
82.5% |
10.7% |
1.6% |
0.0% |
17343.6 |
|
|
T1.9 |
0.5% |
99.5% |
18854.5 |
||||
|
T5.5 |
7.3% |
85.1% |
7.3% |
0.3% |
251.1 |
||
|
podíl na celkové rozloze |
4.1% |
42.4% |
52.4% |
0.9% |
0.1% |
0.1% |
244202.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Většina lesů je zde historicky kontinuální, ale nezanedbatelná část vznikla na bývalé zemědělské půdě. Jsou to zejména luhy (L2.2), které vznikaly po opuštění vlhých luk. Na polích vznikaly bučiny (L5.1 a L5.4) a suťové lesy (L4). Při malé celkové rozloze suťových lesů je jejich výskyt na bývalých polích spíše důsledkem prostorové chyby při mapování, případně se jedná o sukcesní stádia bučin s klenem.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
Celková rozloha [m2] |
|
L2.2 |
5.2% |
82.0% |
5.3% |
3.9% |
3.6% |
35189.1 |
|
L4 |
62.7% |
15.8% |
21.5% |
8202.0 |
||
|
L5.1 |
70.7% |
7.2% |
22.0% |
0.1% |
50960.4 |
|
|
L5.4 |
85.6% |
1.0% |
12.9% |
0.5% |
52116.6 |
|
|
podíl na celkové rozloze |
59.8% |
23.5% |
14.7% |
1.2% |
0.9% |
146468.1 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
