Jistebnicko: Dynamika krajinné struktury

Jistebnicko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Na Jistebnicku v katastru Čunkov došlo ke změně na 38 % rozlohy vybraného území. Více než polovinu veškerých změn tvořilo zatravnění orné půdy, která se tak nejzásadněji proměnila. Dále se rozrostly lesy na úkor trvalých travních porostů a orná půda se měnila i v ostatní plochy, například golfové hřiště nebo bizoní farmu, tedy krajinu s rekreačním využitím, které je přítomné i bezprostředně za hranicemi území v podobě rekreačního areálu Monínec se zaměřením především na sjezdové lyžování.
Jistebnicko

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

 LCF větší než 0,01 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> trvalý travní porost

1,13

52,70

32,64

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,26

12,17

7,54

 orná půda -> ostatní plochy

0,22

10,43

6,46

 orná půda -> lesní plochy

0,16

7,67

4,75

 lesní plochy -> trvalý travní porost

0,08

3,96

2,45

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,07

3,14

1,95

 lesní plochy -> ostatní plochy

0,05

2,11

1,31

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,04

1,84

1,14

 orná půda -> trvalé kultury

0,03

1,30

0,81

 ostatní plochy -> lesní plochy

0,02

1,15

0,71

 ostatní plochy -> trvalé kultury

0,01

0,67

0,41

Literatura